Čtyři vědci převzali od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové ocenění za dlouholeté zásluhy o rozvoj svého oboru. Čestnou medaili J. E. Purkyně získal genetik Jiří Forejt za medicínské vědy, botanik Jan Krekule za biologické vědy obdržel medaili G. J. Mendela, Jiří J. Mareš za fyzikální vědy medaili Ernsta Macha a Zdeněk Vašíček za zásluhy v geologických vědách získal medaili Františka Pošepného. V tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR.
Forejt se dlouhodobě věnuje studiu genetické a molekulární podstaty neplodnosti mezidruhových kříženců myši domácí. Takzvaná hybridní sterilita je jedním z principů reprodukční izolace mezi dvěma populacemi a jedním z mechanismů vzniku nového druhu. V roce 2009 vyvrcholil Forejtův výzkum článkem v prestižním časopise Science, který vznik samčí sterility vysvětluje. Nalezl první gen u obratlovců, který je za tento jev zodpovědný, a ukázal, jak je regulován. V roce 2016 obdržel Národní cenu Česká hlava.
Botanik Krekule přispěl k vědecké a společenské orientaci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. V letech 1966 až 1968 působil ve Výzkumném ústavu kakaa v Ghaně, zorganizoval také mezinárodní kongresy. Od počátku vědecké kariéry se věnoval přechodu rostlin z vegetativní do reproduktivní fáze. Krekule také spoluzaložil Českou společnost experimentální biologie rostlin, jeho metody mimo jiné byly základem k vytvoření laboratoře zobrazovacích technik v Ústavu experimentální botaniky.
Mareš z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se zprvu věnoval zejména experimentálnímu studiu transportních vlastností polovodičů, dosáhl však řady významných výsledků také v oblasti nanomateriálů. Publikovaly je mezinárodní časopisy jako New Journal of Physics nebo Physical Review. Mareš se věnuje i základům fyziky, například výrazně přispěl k objasnění mechanismu supravodivosti v diamantu s příměsí boru.
Jako vědecký pracovník v Ústavu geoniky Akademie věd ČR působí Vašíček od roku 2007. Zabývá se obory hlavonožcové taxonomie (klasifikace), biostratigrafie (metoda, jež pro určení stáří horniny využívá fosilie nalezené ve vrstvách sedimentů) a paleogeografie (rekonstrukce geografických podmínek v jednotlivých geologických dobách). Absolvoval řadu zahraničních studijních cest, včetně dvou pobytů v německém Tübingenu, přičemž ten první v letech 1969 a 1970 byl předčasně ukončen z politických důvodů. S intenzivní vědeckou prací a výchovou studentů je spjat už téměř 55 let, stále je aktivní i v terénním výzkumu.
