Člověk nezačal ovlivňovat světové klima až s vynálezem parního stroje a spalováním fosilních paliv. Koncentraci skleníkových plynů významně zvýšili už první zemědělci, díky nimž dnes neprožíváme novou dobu ledovou. Tvrdí to klimatologové z Wisconsinské univerzity.
Klima se podle nich začalo před osmi tisíci lety měnit vlivem odlesňování Evropy a pěstování rýže v rozsáhlých oblastech Asie. Z rýžových polí se do atmosféry dostával metan, hořící lesy zase uvolnily velké množství oxidu uhličitého. Průměrná teplota díky tomu mírně stoupla a začala působit pozitivní zpětná vazba. Teplejší oceány totiž zadržují méně oxidu uhličitého, čímž se oteplování dále zesiluje.
Teorie o vlivu zemědělské revoluce na klima není nová, nyní ji však podpořily výstupy nových počítačových modelů, které pracují s rekordním množstvím vstupních dat. Klimatologové své závěry prezentovali na setkání Americké geofyzikální unie.
Data pro model pocházejí například z naměřených koncentrací skleníkových plynů v bublinkách vzduchu uvězněných v antarktickém ledu. Některé z nich jsou staré až 850 tisíc let. "V období před pěti až osmi tisíci lety začaly koncentrace metanu a oxidu uhličitého stoupat, což v předchozích meziledových dobách nebylo obvyklé," vysvětluje John Kutzbach, jeden z autorů nové studie.
Planeta minimálně během posledního milionu let prochází cykly ochlazování a oteplování klimatu, které jsou způsobeny pravidelnými změnami oběžné dráhy Země. Doby ledové přicházejí každých sto tisíc let. Dlouhodobé hromadění zdánlivě drobných změn způsobených člověkem tento pravidelný cyklus narušilo. "Nyní žijeme v období příhodném pro růst zalednění. Kdyby do hry nezasáhli lidé, pravděpodobně bychom nyní prožívali dobu ledovou," říká Kutzbach.
Foto: profimedia.cz
