Děti druhu Homo erectus se rodily s velkým mozkem

Nedávno objevená pánevní kost ženy patřící k druhu Homo erectus pozměnila představy antropologů o životní strategii tohoto našeho předka. Ukázalo se, že novorozenci přicházeli na svět s mozkem mnohem větším, než se zdálo z předchozích nálezů.

Kosterní nálezy druhu Homo erectus jsou velmi vzácné. O velikosti mozku novorozenců se antropologové dosud dohadovali pouze na základě nepřímých důkazů. Tím hlavním byla kostra chlapce, který žil před 1,6 milionu let na území dnešní Keni. Vědci se původně domnívali, že se dožil asi třinácti let, ale podrobnější analýza jeho chrupu odhalila, že mu bylo pouze osm.

Tehdejší lidé zřejmě dospívali mnohem rychleji než moderní člověk a onen chlapec byl pravděpodobně samostatnější než dnešní třináctiletí. Měl drobnou, štíhlou pánev, z čehož antropologové usuzovali, že podobně vypadala i ženská pánevní kost. To by znamenalo, že ženy druhu Homo erectus rodily děti s relativně malou hlavou.

Vědecký tým vedený Sileshi Semawem z Indiana University však v aktuálním vydání časopisu Science informuje o výzkumu pánevní kosti nalezené v Etiopii. Patřila ženě, která žila před 1,2 milionu let.

Pánev je překvapivě široká. Měření odhalila, že žena mohla porodit dítě s hlavou o obvodu 315 milimetrů, což je o třetinu víc, než antropologové dosud předpokládali. Dnešní novorozenci mívají obvod hlavy většinou v rozmezí 320 až 370 milimetrů.

Zdá se tedy, že Homo erectus byl, pokud jde o vývoj dětí od početí do dospělosti, někde mezi dnešním člověkem a šimpanzem. Stejně jako u moderního člověka mozek dětí výrazně rostl už před narozením, zatímco u šimpanzů to kvůli úzkým porodním cestám samic není možné. Ale zatímco dnešní děti jsou ještě mnoho let závislé na rodičích, děti druhu Homo erectus zřejmě dospívaly velmi rychle - podobně jako u šimpanzů. Antropologové soudí, že reprodukčního věku dosáhl Homo erectus už ve 14,5 roku.

ČTĚTE TAKÉ: Porod byl rizikový i pro neandertálské ženy

Z jedné pánevní kosti samozřejmě nelze dělat definitivní závěry, protože variabilita postav mohla být u našich předků stejně velká jako u moderních lidí. Je tedy možné, že se vědecké představy o vývoji dětí člověka Homo erectus budou v budoucnu dále upravovat.

Foto: Scott W. Simpson, Case Western Reserve University