Do vesmíru startují dvě velké <span>evropské sondy</span>

Věda a technika
14. 5. 2009 14:32
Sonda Planck zmapuje záření z počátků vesmíru.
Sonda Planck zmapuje záření z počátků vesmíru.

Sonda Planck zmapuje záření z počátků vesmíru.Zatímco pro obyčejného smrtelníka je stroj času jen neuskutečnitelnou fantazií, astronomové ho používají dnes a denně. Ten nejvýkonnější dnes startujte z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Raketa Ariane 5 ECA vynese s více než dvouletým zpožděním do vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země sondy Planck a Herschel - unikátní přístroje, od nichž si astronomové slibují lepší pochopení vývoje vesmíru. Start je plánován na 15:12 našeho času.

Dvoutunová, 4,2 metru dlouhá sonda Planck bude zkoumat reliktní záření pocházející z doby pouhých 380 tisíc let po velkém třesku. Dvakrát proměří celou oblohu a odhalí nepatrné rozdíly v teplotě tohoto záření, citlivost detektorů se pohybuje v řádu miliontin stupně Celsia.

Teleskop Herschel má zrcadlo větší než slavný Hubbleův dalekohled.Naměřené údaje by měly napovědět, jak probíhalo rozpínání vesmíru v prvních etapách jeho existence. Planck bude zkoumat i povahu a množství temné hmoty, která přestavuje až 90 % hmoty ve vesmíru.

Teleskop Herschel, určený pro pozorování v infračervené části spektra, je ještě mohutnější. Váží 3,4 tuny a na délku měří 7,5 metru. Jeho zrcadlo o průměru 3,5 metru je o polovinu větší než zrcadlo Hubbleova teleskopu a zachytí dvacetkrát více záření než předchozí infračervené teleskopy.

Zaměří se především na chladné objekty, které jsou pro běžné teleskopy obtížně pozorovatelné. V naší sluneční soustavě především asteroidy a komety, jinde ve vesmíru oblaka prachu a plynu -  kolébky hvězd i celých galaxií.

Foto: ESA

Další čtení

ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ