Nový systém propojující data z různých typů družic pomůže hydrologům předpovídat jarní povodně, pracovníci Českého hydrologického ústavu ho vyzkouší už při tání současné sněhové pokrývky.
Kolik sněhu v krajině leží a jaké jsou jeho vlastnosti, monitoruje systém Floreo pomocí optických i radarových družic. Podle hydrologa Jana Daňhelky pomohou informace z nového systému doplnit obraz o sněhu, který měli dosud experti pouze z měřících stanic a který není zcela přesný.
Pozemní měřící stanice jsou totiž umístěny většinou na loukách, odkud sníh odtává rychleji než z lesa. "V roce 2006 jsme tak stále očekávali kulminaci odtoku, protože jsme měli data, že už žádný sníh v krajině neleží, a ona stále nepřicházela," vysvětluje Daňhelka.
ČTĚTE TAKÉ: Hrozí povodeň? Nový superpočítač zlepší varování
Nyní hydrologům pomohou snímky z družice Terra a skeneru Modis v rozlišení 250 metrů nebo radarové snímky družice Envisat a skeneru Asar v rozlišení 150 metrů. Výhodou dat Modis je přitom každodenní přelet nad daným územím a přímočařejší vyhodnocení dat. Data Asar je naopak možné zpracovávat bez omezení oblačností, ale jen s periodou opakovaného měření přibližně 10 až 14 dní.
Floreo kombinuje oba zdroje dat. Kromě toho systém umožňuje porovnání s výsledky z takzvaného sněhového modelu založeného na matematickém výpočtu ze srážek a teplot měřených v síti meteorologických stanic ČHMÚ.
ČTĚTE TAKÉ: Plzenští matematici učí superpočítač předvídat povodně
Na systému spolupracovala České kosmická kancelář a společnosti Sprinx Systems a Gisat za podpory Karlovy univerzity. Kvalitnější údaje využijí hydrologové nejen na konci jara. V letním období pro ně bude prospěšná plošná informace o nasycenosti půdy vodou, která umožní odhadnout možnou odezvu povodí na deště. Ukáže také, jak je půda vysušená, tedy jaké je riziko vzniku požárů.
Data podle Daňhelky přinesou i praktickou pomoc veřejnosti, na mapě se tak budou lidé moct v budoucnosti podívat, kolik sněhu leží u jejich chalupy.
Foto: floreo.cz
