ESA umožní turistům zažít <span>stav beztíže</span>

Věda a technika
13. 11. 2008 12:17
Stav beztíže turisté zažijí na palubě Airbusu A300.
Stav beztíže turisté zažijí na palubě Airbusu A300.

Stav beztíže turisté zažijí na palubě Airbusu A300.Evropská vesmírná agentura se rozhodla zapojit do rodícího se odvětví vesmírné turistiky a nabídnout zájemcům šanci zažít za 3000 eur (asi 76 tisíc korun) stav beztíže na palubě leteckého speciálu. Prodej letenek agentuře pomůže uhradit chybějící prostředky na výzkum, o které ji připravila úsporná opatření přijatá pod vlivem celosvětové finanční krize.

Krátké časové úseky v beztížném stavu bez nutnosti cestovat do vesmíru nabízejí již několik desetiletí speciálně upravené letouny NASA, na nichž se k letu do vesmíru připravovala dlouhá řada amerických astronautů. Jeden z nich využili i filmaři při natáčení snímku Apollo 13. V současnosti tyto lety slouží k vědeckým účelům a pro testování vybavení pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Turisté si je mohou zaplatit už nyní, komerčně je provozuje americká firma Zero Gravity.

Novespace, součást francouzské vesmírné agentury CNES, představila plán komerčního využití svého tryskového dopravního letadla Airbus A300 šéfům ESA na premiérovém letu. Podle zástupců Novespace by paluba Airbusu mohla být veřejnosti zpřístupněna do jednoho roku.

Aby bylo dosaženo stavu beztíže, musí letadlo proletět sérií parabolických oblouků o výšce 2,4 kilometru, které připomínají jízdu po horské dráze. Pasažéři při strmém výstupu i sestupu na sobě pocítí zatížení rovnající se dvojnásobku jejich tělesné váhy, odměnou jim však je 22 sekund ve stavu beztíže, které zažijí, když letadlo vystoupá na vrcholek dráhy a výkon motorů se při tom prudce sníží.

Animace ukazuje jeden parabolický oblouk. Oranžová část křivky odpovídá době, kdy turisté pocítí stav beztíže. Graf vpravo dole zobrazuje přetížení. (Hodnota 1 na ose y odpovídá normálnímu tíhovému zrychlení, 0 stavu beztíže.)

Celý zážitek trvá dohromady jen 11 minut. Cena 3000 eur je však podle Novespace minimální ve srovnání s náklady, které dobrodružní milionáři platí za cesty do vesmíru. Ty se pohybují kolem 30 milionů dolarů (asi 612 milionů Kč).

Foto: Novespace

Autor: ČTK

Další čtení

ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ