Vývoj člověka se zastavuje a částečně za to může fakt, že stále méně mužů se stává otci ve starším věku. Tvrdí to alespoň významný britský genetik Steve Jones, který je známý i u nás. V češtině vyšly jeho knihy Jazyk genů a Y: Původ mužů.
Evoluci žene kupředu přirozený výběr, mutace a náhodná změna, řekl Jones v úterý při přednášce na londýnské University College. Podle něj ale tyto mechanismy u člověka slábnou, přinejmenším v rozvinutém světě.
I když genetické změny mohou způsobit i chemikálie a radioaktivní znečištění, jedním z hlavních spouštěčů mutací u lidí je pokročilý věk otců, tvrdí Jones.
"Pokaždé, když se dělí buňky, nastává možnost chyby, mutace. U devětadvacetiletého muže nastane asi 300 dělení buněk, zatímco u padesátiletého více než tisíc," řekl Jones s tím, že 29 let je průměrný věk otců v západní civilizaci. "Reprodukční věk poklesl a jen málo mužů starších 35 let má děti. To také kromě jiného znamená, že ubývá mutací."
Stejně slábne úloha přirozeného výběru. "Ve starověku polovina dětí zemřela do dvaceti let věku. Nyní se ve vyspělém světě 98 % dožije 21 let. Náš průměrný věk je tak vysoký, že i kdybychom eliminovali nehody a infekční choroby, zvýšil by se jen o dva roky," řekl Jones. "Přirozený výběr tak již nemá k dispozici jako nástroj smrt."
Jones se proto domnívá, že i v budoucnosti budou lidé vypadat stejně jako dnes. "Obáváte-li se toho, jak bude vypadat utopie, tak nemusíte. V rozvinutém světě v ní už žijete," prohlásil.
Tento proces však není nevratný. Pokud by například do vývoje lidstva zasáhla nějaká katastrofa, kterou by přežila jen relativně malá skupina lidí, přírodní výběr by se opět rozeběhl na plné obrátky. Není to tak, že evoluce spěje k nějakému cíli, po jehož dosažení se zastaví. Člověk se jenom dostal (možná dočasně) do situace, kdy evoluční tlak zeslábl.
Foto Profimedia
