O existenci sopek na Venuši není pochyb. Ale byly aktivní jen v dávné minulosti, nebo se povrch planety mění průběžně? Sonda Venus Express Evropské kosmické agentury přinesla důkazy pro druhou z těchto možností.
Astronomové si už dávno všimli, že na Venuši je podezřele málo kráterů. Bylo jasné, že něco musí jejich stopy na povrchu zahlazovat. Zřejmě výrony lávy, které proměňují terén a překrývají starší geologické vrstvy.
Existovala však možnost, že vyhlazení povrchu Venuše má na svědomí krátké období intenzivní sopečné činnosti v dávné minulosti a od té doby je planeta geologicky mrtvá. Tuto hypotézu vyvrací měření spektrometru na palubě evropské sondy, pracující ve viditelné a infračervené části spektra.
Spektrometr zaznamenává jas hornin na povrchu planety. Na jižní oblasti identifikoval tři vulkanické oblasti, které jsou jasnější než jejich okolí, což svědčí o odlišném geologickém složení. To znamená, že od erupcí neuplynulo tolik času, aby postupné zvětrávání veškeré rozdíly zahladilo.
Vědci, kteří své závěry zveřejnili v aktuálním vydání časopisu Science, odhadují, že sopky musely být aktivní relativně (v geologickém měřítku) nedávno - nanejvýš před 2,5 milionu let a zřejmě před ještě mnohem kratší dobou. Je dokonce možné, že sopky ještě nevyhasly a mohou se opět kdykoli probudit k životu.
Foto: ESA/NASA/JPL, ESA/AOES Medialab
