Fyzikální ústav Akademie věd ČR uzavřel smlouvu s americko-evropským konsorciem vedeným americkou firmou National Energetics na vývoj a dodávku unikátního laserového systému do centra ELI Beamlines. Má umožnit nejintenzivnější světelné pulsy dosud vytvořené v laboratoři a stát se laserovým systémem s jednou nejvyšších energií na světě.
Laser by měl vyjít na 40 milionů dolarů, řekl dnes ČTK ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Jan Řídký. Zprovozněn bude do konce roku 2017. Pokud bude ale koruna dál klesat, může se cena prodražit. Špičkové vědecké centrum se v současnosti staví v Dolních Břežanech u Prahy a má se stát nejmodernějším svého druhu v Evropě. Bude sloužit českým i zahraničním vědcům v základním výzkumu a umožní experimenty například v laboratorní astrofyzice, urychlování částic nebo fyzice plazmatu. Zatím podobně silný laser na světě neexistuje.
Takzvaný 10-PW laserový systém bude jednou z klíčových technologií ELI, je jedním z jejích čtyř velkých laserů. Má využívat nejmodernější laserové a optické technologie a poskytne nejintenzivnější světelné pulsy dosud generované v laboratoři. Jejich intenzita bude podle odborníků přibližně desetkrát větší než hodnoty dosahované pomocí nynějších laserů.
Vedení Fyzikálního ústavu v současnosti také řeší zvyšující se cenu laserů kvůli kurzu koruny. "Za nějaký čas přestanu podepisovat smlouvy, protože nemohu podepsat smlouvu, kterou bych zadlužil ústav. Čili mohu podepisovat takové, kde vím, že na to máme," řekl ČTK Řídký.
Pokud by se cena přepočítala z celkové částky 273 milionů eur, tak by se rozpočet propadl asi o 30 milionů eur. Řídký už proto jedná s ministerstvem financí a školství o kompenzaci. Zatím ale úřady neřekly, jak vysoká by byla. Státní rozpočet by podle Řídkého zatížit neměla, dotace na ELI se zcela čerpají z evropských fondů.
Ústav už loni podepsal smlouvu na dodávku prvního laserového systému L3 za 1,1 miliardy korun. Laser vyvíjí světově známá laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory z Kalifornie. I v případě tohoto druhého laseru 10-PW se bude na vývoji kalifornská laboratoř podílet. Vyrobit má velké difrakční mřížky pro kompresor 10-PW pulsů.
Firma National Energetics zhotoví například pokročilé vysokoenergetické laserové zesilovače a další laserové subsystémy, subdodavatelská litevská firma EKSPLA dodá čerpací jednotky čela laserového řetězce a výkonné laserové napájecí zdroje a firma Schott zhotoví speciální skla pro výkonové zesilovače laserových pulsů.
"Laser ELI posouvá hranice současných technologií ke špičkovým světelným výkonům, jakých v laboratořích dosud nebylo dosaženo," uvedl prezident National Energetics Todd Ditmire.
Konsorcium vzešlo z výběrového řízení, jehož se účastnily tři firmy z Velké Británie, Francie a USA. Američané podle ředitele Řídkého nabídli nejlepší podmínky v termínu dodání i ceně. Největší část laseru, několikatunový kompresor na zvýšení výkonu, by se měl vyrábět v Evropě. V Dolních Břežanech se už nyní budují velké podzemní železobetonové haly, kde bude laser umístěn. Stavba vyjde na 1,5 miliardy korun bez DPH.
