Rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie, která na svém pražském setkání v roce 2006 vyřadila Pluto ze seznamu planet, stále vzbuzuje vášně. Pluto nyní oficiálně patří mezi trpasličí planety nebo plutoidy, ale část astronomů se s takovým ponížením bývalé deváté planety nehodlá smířit. Jejich hlas zazněl silně i na nedávné konferenci věnované planetám.
Setkání pojmenované Velká planetární debata proběhlo koncem minulého týdne na Johns Hopkins University v americkém Laurelu. Vědci a učitelé debatovali o nejrůznějších otázkách týkajících se planet a metod výuky astronomie na středních školách, ale všechny ostatní body programu jednoznačně zastínila problematická definice planety a válka o Pluto.
Těleso vzdálené od Země miliardy kilometrů nenechává lhostejnými ani lidi, kteří se jinak o astronomii nijak zvlášť nezajímají. Blog časopisu Nature zmiňuje historku astronomky Sáry Seagerové. Taxikář, který ji vezl z hotelu na konferenci, se na ni prý podíval nesmírně smutnýma očima a pravil: "Prosím, prosím, vraťte nám Pluto!"
Pluto málo zametá
V současnosti platná definice planety říká, že planeta je nebeské těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby působením vlastní gravitace získalo kulovitý tvar, a které vyčistilo okolí své oběžné dráhy od jiných velkých těles. Právě poslední podmínku Pluto nesplňuje. Podle Mezinárodní astronomické unie (IAU) tedy patří pouze do nově zavedené kategorie trpasličích planet, které svou oběžnou dráhu vyčistit nedokázaly. Letos v červenci přišla IAU s dalším termínem: plutoidy. Patří k nim trpasličí planety obíhající za oběžnou drahou Neptuna. Tedy všechny dosud známé, s výjimkou asteroidu Ceres, který obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
Ve prospěch vyřazení Pluta ze seznamu planet mluvil v Laurelu především ředitel newyorského Haydenova planetária Neil deGrasse Tyson. Pluto nepovažoval za planetu už dávno před rozhodnutím IAU a navzdory četným protestům rozhořčených návštěvníků nechal zmínky o něm odstranit z té části expozice, která je v Haydenově planetáriu vyhrazena planetám.
Na setkání v Laurelu Tyson prohlásil, že slovo planeta ztratilo svou vědeckou hodnotu. Pro popis našich nových znalostí o sluneční soustavě potřebujeme novou terminologii. Narážel především na objevy velkých těles za oběžnou drahou Neptuna, kterých v posledních letech přibývá. V roce 2002 byl objeven Quaoar, o rok později Eris (o 27 % hmotnější než Pluto), v roce 2005 Sedna a Makemake. A další objevy se dají očekávat v budoucnu. Podle Tysona by brzy bylo "přeplanetováno", takže nová definice přišla v pravý čas.
Pluto zkrátka nepatří mezi planety, ale do samostatné kategorie těles obíhajících v Kuiperově pásu za Neptunem. "A jsem si jist, že je tam Pluto šťastnější," zaznamenal Tysonův výrok server Space.com.
Pluto je kulaté, a to je hlavní
Hlavním Tysonovým oponentem byl na setkání v Laurelu Mark Sykes, ředitel arizonského Planetary Science Institute. Proti nové definici planety vystupuje dlouhodobě. V březnu publikoval v Science článek, ve kterém své hlavní výhrady shrnul.
Podle Sykese definice přijatá IAU omezuje pojem planeta jen na tělesa naší sluneční soustavy, protože planeta musí obíhat kolem Slunce. Ignoruje tak stovky těles, které astronomové objevili u jiných hvězd (a jistě mnohem víc těch, o kterých nevíme). Kromě toho není vůbec jasné, co přesně znamená "vyčistit okolí své oběžné dráhy". A i kdyby to jasné bylo, podobná podmínka klade na potenciální planetu tím větší nároky, čím dále od Slunce obíhá. Vzdálená tělesa totiž mají delší oběžnou dráhu, a tedy méně příležitostí během svého průletu okolí čistit.
"Podle definice IAU by Pluto nebylo planetou, ani kdyby bylo pětkrát hmotnější než Země," napsal Sykes v této souvislosti v Science.
Logicky zní také argument odpůrců nové klasifikace nebeských těles, že pokud těleso patří mezi trpasličí planety, mělo by být považováno za planetu. Současné kategorie mohou mást. Jako kdybychom malého psa neřadili mezi psy.
Sykes a další astronomové na konferenci prosazovali jednodušší definici. Podle nich bychom za planetu měli považovat každé těleso, které obíhá kolem hvězdy a je natolik hmotné, aby působením vlastní gravitace získalo kulovitý tvar. Nesmí být zároveň hmotné příliš, aby se v jeho jádru nezažehla termonukleární reakce typická pro hvězdy. Do této definice by se vešlo jak Pluto, tak Eris, Sedna nebo kulovitý asteroid Ceres. A samozřejmě také všechny extrasolární planety.
Definice sem, definice tam, hlavně o tom mluvit
Velká planetární debata v Laurelu shodu nepřinesla. Nikdo to ani neočekával. I kdyby se všichni účastníci konference shodli na jedné definici planety, pro Mezinárodní astronomickou unii by jejich názor nebyl závazný. Význam setkání tak spočíval především v diskusi nad stále živým tématem. Byl to ostatně hlavní záměr organizátorů - prezentovat vědu nikoli jako rigidní sbírku dogmat, ale jako nikdy nekončící debatu.
Foto: NASA, JHUAPL-SwRI, Martin Kornmesser/IAU
