Skryté nebezpečí
Houby, přehlížení zabijáci
24.11.2016 06:05 Původní zpráva
Zabíjejí lidi a zvířata, ničí úrodu, rozvracejí životní prostředí. A je jich stále více. Vědci varují před novými druhy zákeřných hub, které mohou zničit i zcela zdravý organismus.
Některé z nich lze vidět pouze pod mikroskopem. O to nebezpečnější ale jsou. "Více lidí zemře ročně na některou z invazivních houbových infekcí než například na malárii. Tedy nemoc, o které je slyšet daleko častěji," varuje Neil Gow z univerzity ve skotském Aberdeenu, který se specializuje na aplikaci mykologických poznatků v medicíně. Poukazuje na skutečnost, že se objevují nové druhy hub, například kvasinek, se kterými má lidská imunita vážné problémy. A jež by jednou mohly představovat celosvětový problém.
Zákeřní mutanti
Mykotické infekce zabíjejí každý rok okolo 1,5 milionu lidí. A představují stále větší hrozbu. Za plíživou invazi může třeba masivní cestovní ruch, jenž napomáhá přenášení houbových spor do různých koutů planety, přičemž některé z organismů v novém prostředí mutují. Vinu ale nese také dlouhodobé přehlížení celé problematiky. "Někteří lidé už tuší, jak nebezpečné mohou houby být. Přišel však čas, abychom si to uvědomili všichni," shodli se výzkumníci na odborné konferenci v Londýně. Vědci na ní řešili, jak účinně s nebezpečnými houbami bojovat. A jak se vyhnout dalšímu podcenění situace.
Houbové infekce dlouhodobě ohrožují především nemocné či oslabené lidi - po nehodách, náročných operacích, onkologicky nemocné pacienty nebo osoby s poškozeným imunitním systémem. "Okolo poloviny všech úmrtí na AIDS mají na svědomí právě mykotické infekce," říká medicinální mykolog David Denning z Manchesterské univerzity.
Jenže mutující druhy už našly způsob, jak zabít i zcela zdravého člověka. A to straší vědce i lékaře nejvíce. Konkrétně jde třeba o kvasinku Cryptococcus gattii, která se rozšířila do Spojených států amerických ze severozápadního Tichomoří. Na svědomí má desítky lidských životů. Houby rodu Cryptococcus, stejně jako například kvasinky rodu Candida, přitom patří mezi celkem běžné organismy lidské mikroflóry. Bílé krvinky je regulují tak, aby se nepřemnožily a člověka neohrozily. Ukazuje se ale, že imunitní systém zdravého jedince už v některých případech na záludné mykotické vetřelce nestačí. Nebezpečných hub bude podle všeho přibývat. Také kvůli měnícímu se klimatu. "Můžeme očekávat, že třeba Velkou Británii, kde je nyní poměrně chladno, postihne v budoucnu v souvislosti s nárůstem teplot masivní příval nových druhů těchto organismů," poznamenává Robin May z Birminghamské univerzity.
Stačí jeden nádech
Předpokládá se, že na planetě žije okolo pěti milionů druhů hub. Kromě jedlých a zdraví prospěšných také různé kvasinky, plísně, rzi nebo sněti. Vyhnout se těm, které člověku škodí, je téměř nemožné. Třeba houbám z rodu Aspergillus. "Jejich spory jsou všude. Dostáváme je do sebe každým nadechnutím," vysvětluje mikrobiolog Jacques Meis z fakultní nemocnice Canisius-Wilhelmina v nizozemském Nijmegenu.
Diagnostika mykotických onemocnění je komplikovaná. Houbové a bakteriální infekce mohou totiž doprovázet velmi podobné příznaky. A bez důkladných laboratorních testů dochází na počátku léčby snadno k jejich záměně a nasazení nevhodných léků.
Právě účinné medikamenty představují další problém. Dnes běžně používaná antimykotika jsou ve vyšších koncentracích pro lidský organismus často toxická. A houby si vůči nim vytvářejí rezistenci. Výzkum a vývoj nových látek s antimykotickými účinky bude nutností. "Případ Cryptococcus gattii jasně ukazuje na nebezpečí, které nám v budoucnu hrozí. Tedy na možnost, že houby obecně objeví cestu, jak bez větších komplikací nakazit zdravé lidi," přiznává Denning.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.