Poslech hudby ovlivňuje tlukot lidského srdce a rytmus dýchání, zjistila nová italská studie. Tým vědců z univerzity v Pavii pod vedením kardiologa Luciana Bernardiho poskytl další důkaz toho, že hudba může být užitečnou terapeutickou aktivitou a pomáhat při rehabilitaci pacientům s kardiovaskulárními problémy.
Úryvky z Beethovenovy Deváté symfonie, Verdiho opery La Traviata a z opery Turandot od Giacoma Pucciniho vědci přehráli 24 dobrovolníkům, z nichž polovinu tvořili profesionální hudebníci. Současně jim měřili rytmus dýchání, krevní tlak, průtok krve mozkem a srdeční tep.
Podle výsledků se činnost srdce a plic synchronizovala s hudbou: S každým crescendem (pomalým zesilováním) stoupal testovaným lidem krevní tlak, dýchali rychleji a také jim rychleji bušilo srdce. Když se hudba ztišila, následoval opačný efekt.
"Hudba působí kontinuální, dynamické a do jisté míry předvídatelné změny v kardiovaskulárním systému," řekl Bernardi. "Tento systém neovlivňují pouze emoce, ale i naopak, kardiovaskulární změny vyvolané hudbou mohou být základem vzbuzení nových emocí," řekl. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Journal of the American Heart Association.
Ilustrační foto: profimedia.cz
