Je to zdánlivě paradoxní situace. Sopka Eyjafjallajökull po několik dní chrlí do atmosféry tisíce tun oxidu uhličitého. Přesto je její vliv na emise tohoto skleníkového plynu opačný. Důvodem je omezení letecké dopravy nad Evropou. Letadla totiž produkují řádově více CO2.
Přesné údaje o množství oxidu uhličitého vypuštěného islandskou sopkou nejsou k dispozici, lze se však spolehnout na odhady založené na znalosti množství uvolněného oxidu siřičitého. Toho sopka podle Steva Sparkse z Bristolské univerzity chrlí přibližně tři tisíce tun denně. Skandinávský vulkanologický ústav Islandské univerzity zjistil, že poměr obou plynů je v tomto případě v poměru 5:1 ve prospěch oxidu uhličitého. Sopka tedy denně vypouští přibližně 15 tisíc tun CO2.
Letecký provoz nad Evropou přitom denně produkuje v průměru kolem 350 tisíc tun tohoto plynu. Omezení z posledních dnů, kdy v Evropě zůstalo na zemi přibližně 60 % letadel, tak vedlo k čistému snížení emisí CO2 do atmosféry přibližně o 200 tisíc tun denně.
ČTĚTE TAKÉ: Evropa se chystá na částečnou obnovu létání
Do Česka přijde déšť, zbaví vzduch prachu ze sopky
Informaci přinesl server informationisbeautiful.net, který prezentuje nejrůznější data ve vizuálně atraktivní a srozumitelné podobě (viz obrázek pod článkem). Použitá data i se zdroji jsou k nahlédnutí v on-line tabulce.
Celosvětový letecký provoz během 24 hodin zrychlený do jedné minuty.
Dlouhodobý vliv na klima? Zanedbatelný
Záběry temných mračen živených z podzemního inferna působí efektně, erupce na Islandu však není v globálním měřítku příliš významná. S leteckým provozem dokáže zamávat důkladně, světové klima však podle odborníků dlouhodobě neovlivní.
V roce 1991, výbuch filipínské sopky Pinatubo vedl k několikaletému globálnímu ochlazení o 0,5 °C. Příčinou byl uvolněný oxid siřičitý, který v atmosféře reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové. Ta hraje roli ve vzniku aerosolu odrážejícího sluneční záření zpět do vesmíru.
ČTĚTE TAKÉ: Kyselina sírová pomáhá ochlazovat planetu
Tento efekt však vydržel pouze několik let. Tehdejší erupce přitom byla ve srovnání s aktuálním děním na Islandu mnohem mohutnější. Sopka tehdy do atmosféry vychrlila nejméně 15 milionů tun oxidu siřičitého. I kdyby vulkán Eyjafjallajökull vydržel soptit celý měsíc, do vzduchu by se uvolnilo pouze 90 tisíc tun tohoto plynu.
OBRAZEM: Islandská sopka zastavila život v Evropě
Samotné pevné částice ovlivňují klima tím, že zastiňují slunce a slouží jako koncentrační jádra pro vznik oblačnosti, ani tento efekt však podle klimatologů zřejmě nebude nijak výrazný.
Foto: ČTK/AP, informationisbeautiful.net
