Jak bude za 150 let? Češi to zkoumají v Antarktidě

Věda a technika
13. 3. 2007 14:35
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Ilustrační fotoBiologové postavili v uplynulých týdnech nedaleko české vědecké polární Mendlovy stanice na Ostrově Jamese Rosse v Antarktidě čtyři malé skleníky. Simulují v nich podmínky, které by měly na Zemi zavládnout asi za 150 let. Teplota by měla být o 1,5 až dva stupně Celsia vyšší než nyní. S využitím skleníků odborníci zjistí, jak by na globální oteplení mohly zareagovat jednoduché rostliny v podobě mechů a lišejníků.

"Musíme si uvědomit, že rostou rychlostí jednoho až dvou milimetrů za rok. Až se za rok na naši stanici vrátíme, budeme již moci pozorovat první změny ve skleníčcích. Jasnější rozdíly budeme moci pozorovat za asi tak tři roky," řekl Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jedním z hlavních úkolů českých vědců je sledovat vývoj takzvaných antarktických oáz. Jsou to místa, z nichž ustoupil ledovec a na nichž se uchycuje první život v podobě řas, mechů a lišejníků. Otázkou není jen to, jak tato "kolonizace" vypadá, ale jak se v případě dalšího oteplení množství rostlin změní. Podle hypotéz vědců se může oteplování klimatu projevit tím, že rostlin na pobřeží Antarktidy bude ubývat, zatímco se bude výrazněji rozrůstat populace na některých jiných místech.

Právě na tyto otázky pomohou najít odpověď skleníky. Odborně se jim říká komory s otevřeným vrcholem. Jsou to malé stavby z plexiskla, přičemž každá z nich ohraničuje prostor asi 1,5 metru čtverečního. Stavbě sice schází střecha, přesto je v ní asi o dva stupně Celsia tepleji než v okolní krajině. Ohraničený prostor je chráněn před vichrem, ne ale před deštěm a sněžením.

Vědci postavili skleníčky v místech, kde již částečně mech a lišejníky rostou. Prostor uvnitř detailně nasnímkovali. Postupně budou moci ve skleníčcích sledovat změny. Jak by se celá oblast Antarktidy, v níž je česká stanice, mohla za 150 let změnit, budou ve skleníčcích vidět za přibližně 15 až 20 let.

Foto: archiv  

Autor: ČTK

Další čtení

Největší nalezený meteorit z Marsu

Největší kámen z Marsu jde do dražby. Váží 25 kilo, stojí desítky milionů

Věda a technika
14. 7. 2025
Zubři pomáhají sobě, přírodě i nám

Proč je dobré mít v přírodě divoké koně a zubry? Rapidně snižují počet klíšťat

Věda a technika
11. 7. 2025

Ubisoft chce, abyste po zrušení licence hru zničili. I fyzicky

Věda a technika
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ