Nový výzkum ukázal, jaký vliv na rozhodování mají emoce, když jde o morálně nesnadnou volbu. U každého člověka je podíl emocí na rozhodnutí jiný.
Při svém pokusu podrobili psychologové z Kalifornského technologického institutu a Illinoiské univerzity dvacet šest lidí magnetické rezonanci mozku v průběhu jednoduché hry. Lidé se měli během pouhých deseti vteřin rozhodovat, jak řešit nedostatek potravin v ugandském sirotčinci: zda všem dětem ubrat hodně jídla, nebo potraviny přerozdělovat tak, že budou děti dostávat různé porce a některé tedy budou mít o poznání míň. Obojí přitom mělo své výhody i nevýhody.
Jak ukázaly obrázky zachycující činnost mozku, centrum logického rozhodování se vždy rozzářilo, ovšem centrum emocí, které do rozhodovacího procesu zapojovalo morální otázky, bylo u různých lidí různě aktivní. Pocit nespravedlnosti, který tedy musel „pokusné králíky" přepadat, vnímali někteří silněji, jiné v rozhodnutí příliš neovlivnil.
Kromě jiného to prý dokazuje, že zapojení emocí do rozhodování je do značné míry dáno genetickým předurčením a není jen věcí výchovy. Pochopitelně to však neznamená, že člověk, který se rozhoduje především logicky, musí být nemorální. Startovací čára však prý není stejná.
Foto: archiv
