Evropská nákladní loď Jules Verne dnes zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). První evropské bezpilotní plavidlo se podle Evropské vesmírné agentury (ESA) pomocí automatického navádění bez problémů spojilo s orbitálním komplexem, jehož tříčlenné posádce dopravilo pět tun zásob.
Přibližovací manévr pozorně sledovala pozemní řídící střediska i posádka ISS, zasahovat do něj však nemusely. Plavidlo, pojmenované po známém francouzském autorovi vědeckofantastických románů, se pomocí speciálních senzorů samo navedlo k přechodovému modulu Zvezda a spojilo se s ním.
"Jsem naprosto ohromený," komentoval automatické zakotvení evropské nákladní lodě (ATV) ředitel ESA Jean-Jacques Dourdain. "Věděl sem, že to bude něco výjimečného, ale uspět takhle na první pokus. Myslím, že je to úžasný technický výkon," pochválil pracovníky ESA, kteří deset metrů dlouhý a 4,5 metru široký válec v ceně 1,3 miliardy eur (přes 32 miliard korun) vyvíjeli mnoho let.
Jules Verne odstartoval 9. března z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na palubě nosné rakety Ariane 5 ES. Po odpoutání rozvinul čtveřici solárních panelů a kroužil tři týdny okolo Země. Musel čekat, dokud na ISS neukončí svou misi raketoplán Endeavour.
ATV během této doby prověřovala své automatické přistávací mechanismy, v minulých dnech si zakotvení dokonce dvakrát nanečisto vyzkoušela. Plavidlo i stanice se totiž na oběžné dráze pohybují rychlostí 28.000 kilometrů za hodinu a hrozilo, že při jakékoli chybě napáchá na ISS nedozírné škody.
U stanice bude tato dvacetitunová loď "na jedno použití" kotvit asi půl roku. Postupně bude naplněna odpadky, které spolu s plavidlem shoří při návratu do zemské atmosféry.
ATV jsou schopné na orbitální komplex dopravovat bezmála osm tun jídla, paliva, vody, kyslíku a materiálů pro vědecké experimenty. To je zhruba třikrát více než dokážou transportovat v současnosti využívaná ruská nákladní plavidla Progress. Stálá posádka stanice bude moci využívat modul jako další prostor k provádění pokusů ve stavu beztíže.
Hlavní uplatnění pro ATV nastane po roce 2010, kdy americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje ukončit provoz raketoplánů a tyto nákladní lodě budou jedinými dopravními prostředky schopnými dopravit na ISS i větší konstrukční prvky. ESA počítá, že na oběžnou dráhu vyšle každý rok jeden tento stroj, jichž má u leteckého koncernu EADS Astrium nyní objednáno pět.
Vyslání Julesa Vernea do kosmu je v krátké době druhým významným příspěvkem Evropanů pro fungování ISS. V únoru dopravil raketoplán Atlantis na orbitální komplex evropskou vědeckou laboratoř Columbus, která umožní astronautům provádět více vědeckých experimentů.
Foto: archiv
