Podle francouzského luštitele egyptských hieroglyfů ho přezdívali český Champollion. Bedřich Hrozný, který se narodil před 140 lety, 6. května 1879, však nerozluštil písmo, nýbrž jazyk - chetitštinu. Zároveň odhalil, že tento přes tři tisíce let starý a již mrtvý jazyk psaný v klínopisu je jazykem indoevropským. Svým objevem tak přiblížil dějiny slavné říše Chetitů, která se zhruba mezi léty 1800 až 1200 před naším letopočtem rozkládala v Malé Asii.
Klíčem k dešifrování chetitštiny, které Hrozný oznámil v listopadu 1915 v Berlíně, byly takzvané boghazköyské tabulky, nazvané podle města v Turecku, jež bylo pod názvem Chattušaš hlavním městem Chetitské říše. Tyto hliněné tabulky, nalezené v letech 1906 až 1912 německým badatelem Hugo Wincklerem, byly psány klínovým písmem, které používali Chetité (převzali ho od Babyloňanů a používalo se i později).
Hrozný se narodil v rodině kněze v Lysé nad Labem. Studoval na univerzitě ve Vídni orientální jazyky a doktorát získal v Berlíně. V letech 1905 až 1915 byl řádným docentem, později profesorem ve Vídni. Po vzniku Československa zakotvil na Karlově univerzitě, jíž byl v roce 1939 krátce i rektorem. Stál též u zrodu Orientálního ústavu AV.
Slavný vědec zemřel 12. prosince 1952.
