Výročí narození
K dešifrování chetitštiny pomohly Hroznému hliníkové tabulky

Podle francouzského luštitele egyptských hieroglyfů ho přezdívali český Champollion. Bedřich Hrozný, který se narodil před 140 lety, 6. května 1879, však nerozluštil písmo, nýbrž jazyk - chetitštinu. Zároveň odhalil, že tento přes tři tisíce let starý a již mrtvý jazyk psaný v klínopisu je jazykem indoevropským. Svým objevem tak přiblížil dějiny slavné říše Chetitů, která se zhruba mezi léty 1800 až 1200 před naším letopočtem rozkládala v Malé Asii.

Klíčem k dešifrování chetitštiny, které Hrozný oznámil v listopadu 1915 v Berlíně, byly takzvané boghazköyské tabulky, nazvané podle města v Turecku, jež bylo pod názvem Chattušaš hlavním městem Chetitské říše. Tyto hliněné tabulky, nalezené v letech 1906 až 1912 německým badatelem Hugo Wincklerem, byly psány klínovým písmem, které používali Chetité (převzali ho od Babyloňanů a používalo se i později).

Hrozný se narodil v rodině kněze v Lysé nad Labem. Studoval na univerzitě ve Vídni orientální jazyky a doktorát získal v Berlíně. V letech 1905 až 1915 byl řádným docentem, později profesorem ve Vídni. Po vzniku Československa zakotvil na Karlově univerzitě, jíž byl v roce 1939 krátce i rektorem. Stál též u zrodu Orientálního ústavu AV.

Slavný vědec zemřel 12. prosince 1952.