Japonští vědci proměňují bakterie v živoucí paměťové médium. Data by v mikrobech mohla zůstat uchována po celou dobu jejich života, což bývají miliony let. Počítačové pevné disky, kompaktní disky nebo papír se jim vůbec nemohou rovnat, píše agentura AP o výzkumu expertů z Univerzity Keió v japonské Fudžisavě.
Profesor Masaru Tomito oznámil, že jeho vědeckému týmu se už podařilo do bakterií zakódovat dva údaje - rovnici "E=mc2" Alberta Einsteina a letopočet "1905", rok zveřejnění Einsteinovy teorie relativity. Vědci svou vizi opírají o skutečnost, že genetické kódy se dají symbolicky znázornit písmeny T, C, A a G. Zapisování genetických kódů přitom funguje v mnoha ohledech jako zapisování digitálních dat - kombinace různých typů znaků může představovat jakékoli konkrétní písmeno či symbol. Japonci věří, že později budou genomy sloužit k ukládání textů, hudby, videa a dalšího obsahu.
Hlavní výhoda oproti mechanickým paměťovým médiím spočívá v tom, že obsahy mohou zůstat zakódované v genech, dokud bude organismus naživu - a to je u bakterií opravdu dlouho. Na chování bakterií přitom nebude vůbec poznat, zda jsou nositelkami Einsteinovy teorie relativity nebo souborného díla Williama Shakespeara. Šťouralové však upozorňují na možné úskalí. Tím jsou mutace, které by mohly uložené informace v bakteriích změnit.
"Potřebujeme ještě více praktických aplikací," připustil expert Kacumi Doi z Univerzity Kjúšú. "Ale tu myšlenku jsem si zamiloval," neskrývá ani on optimismus.
K přeložení informace zpět do původního tvaru bude nutné kód zápisu rozluštit. Ale Tomita se nenechává zviklat ani tou nejbanálnější otázkou: "Kdo proboha bude číst bakterie?"
"Mnoho lidí ještě ani nepomyslelo, že by se data dala ukládat na tisícovky let," podotýká Tomita.
"To zní jako sen. Ale my tu hovoříme o stovkách milionů let," zdůrazňuje vědec. Jednou prý možná budou luštiteli mimozemské bytosti, které snad budou zkoumat Zemi. A nepochybně budou mít i dostatek rozumu k rychlému rozluštění bakteriálních kódů, věří expert.
Foto: archiv
