Bohatý ekosystém obývaný pestrým společenstvím organismů není výsadou tropických pralesů a korálových útesů. Rozmanitý život bují i v našich ústech, byť pouze na mikrobiální úrovni. Nová zobrazovací metoda umožňuje lépe studovat vztahy mezi jednotlivými druhy bakterií.
Na našich zubech a dásních žije nejméně šest set druhů bakterií. Většina je neškodná, některé však mohou přispívat ke vzniku zubního kazu, parodontózy a různých zánětlivých onemocnění. Poznání ústní mikroflóry má proto medicínský význam.
Identifikovat jednotlivé druhy bakterií lze pomocí analýzy jejich DNA. Touto metodou však nelze získat informace o jejich prostorovém uspořádání. To je přitom důležité pro poznávání jejich vzájemných vztahů. Bakterie si mohou pomáhat nebo si naopak konkurovat. Působení každé z nich proto závisí na interakcích se sousedkami.
Odborníci z Laboratoře mořské biologie v americkém Woods Hole vyvinuli novou zobrazovací metodu umožňující studovat prostorové uspořádání bakteriálních filmů, tedy společenstev bakterií žijících na nějakém pevném povrchu, v tomto případě na zubech.
Jejím základem je využití zeleně svítícího fluorescenčního proteinu (GFP), který si vědci vypůjčili z jednoho druhu medúzy. (Za jeho objev a praktické využití byla v roce 2008 udělena Nobelova cena - viz odkaz pod článkem.) GFP je možno "přilepit" k jiným bílkovinám a v mikroskopu tak zvýraznit různé biologické objekty.
Dnes už mají vědci k dispozici svítící proteiny několika barev. Nová metoda umožňuje zobrazení jejich dosud nebývalého množství na jediném mikroskopickém snímku. Vědcům se tak podařilo pozorovat vzájemné vztahy mezi 28 druhy bakterií. Nyní pracují na rozšíření umožňujícím odlišit až stovku různých bakterií. O metodě informují v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
