V nejbližších třech dnech se dozvíme jména letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, za fyziku a za chemii. Agentura Thomson Reuters každoročně zveřejňuje svůj odhad, kdo prestižní ocenění získá. A docela často jí to vychází. Jaká jména tipuje letos?
Agentura spravuje databázi vědeckých publikací Web of Science obsahující kolem dvaceti tisíc nejdůležitějších časopisů. A právě ta představuje cenný zdroj informací. O úspěšnosti vědců totiž vypovídá především množství citací, kterými se kolegové k jejich práci odkazují. Analýza bere v úvahu i udělení jiných prestižních cen a "módní trendy", které ve vědě aktuálně panují. Například šest z posledních osmi cen za chemii bylo uděleno za objevy týkající se spíše molekulární biologie.
Loni agentura úspěšně předpověděla udělení Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Elizabeth Blackburnové, Carol Greiderové a Jacku Szostakovi, kteří přispěli k pochopení mechanismu řídícího stárnutí buněk. O rok dříve zase vyšla sázka na Rogera Tsiena, oceněného chemickou cenou za příspěvek k využití fluorescenčního proteinu při studiu buněk.
Letošní tipy
Letos by prý mohl v chemii uspět Patrick Brown za vynález DNA mikročipů umožňujících rychle a pohodlně studovat aktivitu různých genů, případně Stephen Lippard, který se zabývá vlivem anorganických sloučenin na DNA.
V oboru fyziologie a medicíny by mohli ocenění získat Douglas Coleman a Jeffrey Friedman za objev leptinu - hormonu regulujícího metabolismus a chuť k jídlu. Nebo Ernest McCulloch, James Till a Shinya Yamanaka za objev kmenových buněk a za vývoj metody umožňující přeškolit dospělé buňky pro nové funkce. A nebo Ralph Steinman za objev dendritických buněk, hrajících důležitou roli v imunitě.
Mezi fyziky jsou favority Charles Bennett, Lyman Page a David Spergel se svým výzkumem kosmického záření a objevy spojenými se stářím a strukturou vesmíru. A také Saul Perlmutter, Adam Riess a Brian Schmidt, kteří prokázali, že rozpínání vesmíru se zrychluje, nebo Thomas Ebbesen bádající na poli plazmonové fotoniky.
