Prezident Václav Klaus dnes na Pražském hradě jmenoval fyzikálního chemika Jiřího Drahoše novým předsedou Akademie věd. Akademický sněm ho pro tuto funkci vybral 16. prosince. Funkci by měl Drahoš převzít od dosavadního předsedy akademie Václava Pačese na příštím zasedání sněmu, které se bude konat 24. března.
Devětapadesátiletý Drahoš působí v Ústavu chemických procesů Akademie věd. Tři roky je už místopředsedou akademie s odpovědností za chemické vědy a vědy o živé přírodě. V čele akademie se chce zaměřit na koncepční spolupráci s vysokými školami, zejména s klíčovými univerzitami, při výzkumu a v inovacích. Rozšířit chce také působení špičkových zahraničních vědců v ústavech a zajistit vyšší účast pracovišť akademie v mezinárodních projektech. Zdůrazňuje nutnost podporovat především špičkový výzkum, jehož hodnocení by mělo být svěřeno v mnohem větší míře než dnes zahraničním odborníkům.
Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. |
Věnuje se chemickému inženýrství v Ústavu chemických procesů AV, jehož ředitelem byl v letech 1996-2003. Od r. 2005 je místopředsedou AV ČR. V letech 1985-1986 pracoval na Hannoverské univerzitě, působí rovněž jako hostující profesor na univerzitě v brazilském São Paulu. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval 65 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, je spoluautorem deseti zahraničních a devíti československých patentů. Jeho práce mají přes 600 citačních ohlasů. |
ČTĚTE TAKÉ: Akademie věd má nového šéfa: chemika Drahoše
Akademie věd, která má zhruba 7000 zaměstnanců, je podle prezidenta významnou vědeckou institucí. Zmínil se také o úmyslech Akademii věd zrušit, které se občas objevují, a dodal, že bude vždycky podporovat, aby se tak nestalo. Hlasy zpochybňující smysl akademie se v minulosti ozývaly i z vládní rady pro výzkum a vývoj. Vedení akademie vždy naopak prosazovalo současný model propojeného univerzitního a nezávislého mimouniverzitního výzkumu.
Foto: ČTK
