Klimatické změny: hrozí záplavy či vyhynutí druhů

Kvůli změnám klimatu hrozí celému světu větší nebezpečí záplav, extrémní počasí a zvyšování hladin oceánů. Již nyní jsou důsledky oteplování patrné na všech kontinentech a lidská činnost měla v globálním měřítku pravděpodobně rozpoznatelný vliv na mnoho biologických systémů. Vyplývá to ze zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), o níž v pátek v Bruselu informoval jeho místopředseda Martin Perry.

Panel schválil po týdnu jednání zprávu o dopadech globálních klimatických změn, která bude zveřejněna během několika hodin. Perry z ní na závěrečné tiskové konferenci citoval a zdůraznil například, že vyhynutí hrozí až 30 procentům živočišných i rostlinných druhů, stoupne-li teplota v průměru o dva stupně Celsia nad úroveň roku 1990. Stejně tak budou ohroženy stamiliony lidí nedostatkem vody.

Podle Perryho mohl IPCC poprvé stanovit dopady globálního oteplování na základě empirických studií ze všech kontinentů. Stejně tak lze na základě informací v celkové zprávě poprvé stanovit, že vyšší oteplování přinese i rozsáhlejší dopady, zdůraznil Perry.

Z přírodních systémů budou nejvíce postiženy korálové útesy, arktické oblasti, tundry a například oblast Středozemí. Vlhké tropy budou ještě vlhčí, naopak oblasti s nízkými srážkami jich budou mít ještě méně. Například úbytek ledovců v Himálaji povede k úbytku vody v indických řekách, naopak vyšší hladinou moře utrpí malé ostrovy a velké říční delty, například ústí Gangy.

Obecně vzato na globální oteplování doplatí nejchudší země i nejchudší lidé, kteří mají nejméně prostředků na adaptaci změněným podmínkám, varoval předseda IPCC Rádžendra Pačaurí. Podle něj to platí i pro chudé v rozvinutých zemích.

Shrnutí pro politiky 

Odborníci z více než 100 zemí zastoupených v panelu IPCC se na konečném znění zprávy shodli po celonoční napjaté debatě. Patnáctisetstránkovou zprávu shrnuli do doporučení pro politiky o rozsahu zhruba 20 stran. "Chtěli jsme je vyjádřit co nejvíce přístupným způsobem," řekl švýcarský delegát José Romero, podle kterého se delegáti v pochybnostech přikláněli ke konzervativnějším vyjádřením.

Podle něj je určitým bodem obratu hranice dvou až tří stupňů Celsia navíc. Až do této míry může mít oteplení neutrální nebo příznivé důsledky v některých oblastech, například ve vyšších zemědělských výnosech na severu. Nad touto hranicí bude oteplování škodlivé pro všechny regiony, řekl s tím, že tento závěr se odrazil i ve zprávě.

Panel jednal v Bruselu pět dní o tom, jak se globální oteplování projevuje v jednotlivých regionech a jednotlivých oblastech lidské činnosti. Jeho zpráva je již druhá v pořadí. První, která přisoudila globální oteplování lidské činnosti, byla zveřejněna v únoru v Paříži. Českou republiku v Bruselu zastupoval klimatolog Jan Pretel.

Bursík chce zprávu distribuovat kolegům 

Český vicepremiér a šéf zelených Martin Bursík chce překlad zveřejněné zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) co nejdříve rozdat všem kolegům z vlády a poslancům. "Zpráva je určena politikům, shrnuje konkrétní údaje a bude dobře, když si ji všichni přečtou," řekl Bursík.

Ministerstvo životního prostředí má k dispozici jednu z posledních pracovních verzí panelu. Dokument konstatuje, že se zásadně mění zalednění severních arktických moří, tají pevninské i horské ledovce a ve vyšších horských polohách vznikají nová ledovcová jezírka. S postupným táním věčně zmrzlé půdy je spojeno také nebezpečí nestability půdního podloží a následných sesuvů půdy v horských oblastech.

Pokud jde o Evropu, zpráva IPCC konstatuje, že se může velmi významně zvýšit počet obětí častějších vln extrémně vysokých letních teplot, nižší dostupnosti pitné vody, rozsáhlých lesních požárů a nižší úrody v jižních částech kontinentu. Na severu mohou klimatické změny znamenat výhodu v kratším trvání zimy, větší úrodu, přírůstek lesů i více vody pro výrobu elektřiny.

Do roku 2020 bude podle zprávy celá Evropa čelit zvýšenému riziku přívalových srážek a záplav, střední Evropa pak navíc častějším jarním povodním po tání sněhu. Záplavy na mořském pobřeží se do roku 2080 dotknou každoročně 2,5 milionu Evropanů. Dosti zásadní změny teplotních i srážkových podmínek se velmi pravděpodobně projeví na změnách podmínek pro zimní i letní turistiku, ale i na přerozdělení energetických potřeb.

Foto: archiv