Krávy vnímají magnetické pole, ošálí je však vysoké napětí

V srpnu loňského roku publikovali čeští vědci překvapivé zjištění, že krávy, jeleni a pravděpodobně i další velcí savci vnímají magnetické pole Země. Nyní zveřejnili další výsledek svého studia: tento podivuhodný šestý smysl selhává v blízkosti vedení vysokého napětí.

Vědci využili mimo jiné satelitní snímky v programu Google Earth, s jejichž pomocí prokázali, že krávy se na pastvě orientují tak, aby jejich těla byla směřovala podél siločar magnetického pole Země. Hlavami zpravidla směřují k severu. Totéž chování naznačovala i pozemní pozorování srn a jelenů. Výzkum vyloučil vliv větru, slunečního záření, sklonu terénu a dalších faktorů prostředí.

Byl to vůbec první důkaz vnímání magnetického pole Země velkými savci. Podobné chování bylo dříve pozorováno například u některých ptáků, želv, obojživelníků a ryb, ze savců pouze u několika hlodavců a u jednoho druhu netopýra. Velké savce totiž není dost dobře možné zavřít do laboratoře, takže se u nich podobný fenomén obtížně zkoumá.

ČTĚTE TAKÉ: Velcí savci vnímají magnetické pole Země

Nyní autoři v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences publikují pokračování příběhu. Ukazují, že umělá nízkofrekvenční magnetická pole narušují schopnost zvířat vnímat magnetické pole Země. Takové pole lze v krajině nalézt podél vedení vysokého napětí. Střídavé magnetické pole s frekvencí 50/60 Hz narušuje přirozený zemský magnetismus až do vzdálenosti několika desítek metrů od sloupů. V jejich blízkosti se tendence zvířat orientovat se v severo-jižním směru ztrácela.

Autory článku jsou Hynek Burda, který dlouhodobě působí na Univerzitě Duisburg-Essen, Jaroslav Červený z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity a Ústavu biologie obratlovců AV, Pavel Němec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dvě německé kolegyně Hynka Burdy.

Mediální bomba loňského léta

První článek o vnímání magnetismu velkými savci vyvolal v létě mimořádný ohlas ve světových médiích. V agregátoru zpráv Google News se ve vědecké sekci držel několik dní na prvním místě. Zájem novinářů zaskočil i autory objevu. Do té míry, že o historii objevu a ohlasech na něj napsali článek do listopadového vydání časopisu Vesmír.

Mimo jiné v něm uvádějí: „V den publikace navštívilo pracoviště v Essenu šest televizních štábů (...) Poskytli jsme tucty rozhlasových interview (...) V Německu, Rakousku a Švýcarsku referovala snad všechna periodika (...) O objevu přinesly původní zpravodajství The Economist, Focus, Newsweek, Spiegel, Time Magazine. (...) Kontaktovaly nás světové tiskové agentury (např. Associated Press, CNN, DPA). ... Reakce byla velká i v odborném a popularizačním světovém tisku všech možných oborů a zaměření. Původní story přinesly Nature a Science (předtím práci jako 'obecně nezajímavou' odmítly), American Scientist, Scientific American a další."

Foto: profimedia.cz, PNAS