Nové genetická metoda je jednoduchá a účinná. Dosud kriminalisté ve většině případů, kdy byl podezřelým člověk z jednovaječných dvojčat, nemohli jako korunní důkaz použít vzorek DNA z místa činu. Při trestním řízení totiž nedokázali jasně určit, kterému z dvojčat patří, a z mnoha zločinů se takovíto pachatelé dokázali vyvléct. Soud totiž nemohl riskovat, že odsoudí nevinného. Nový objev vědců z Univerzity v Huddersfieldu na severu Anglie to však může změnit.
Určení pachatele podle jeho DNA, kterou zanechal na místě činu, se používá už od osmdesátých let. I tato technika má však svá omezení. Vzorky jednovaječných dvojčat šlo totiž doposud rozlišit jen složitým vyhledáváním mutací v jejich genomu. "To je však velmi nákladné a časově náročné," uvádí Graham Williams, který se se svým týmem na Univerzitě v Huddersfieldu snažil vyvinout rychlejší a hlavně levnější metodu, kterou si budou moci policejní sbory dovolit.
Univerzita o svém výzkumu informovala minulý týden, jeho výsledky otiskl i odborný časopis Advanced Biochemistry. Nový způsob odlišení DNA jednovaječných dvojčat se zaměřuje na její drobné změny, které způsobuje rozdílný vývoj těchto dvou jedinců. Roli tak například hraje i to, jestli jedno z dvojčat kouří nebo zda pracuje venku či uvnitř.
Metoda pak stojí na tom, že vědci vystavují DNA vysokým teplotám a sledují rozpad vodíkových vazeb. "Teploty tání dvou vzorků se budou lišit," uvádí Williams s tím, že tento rozdíl pak mohou změřit a podle toho určit, kterému z identických sourozenců DNA nalezená na místě činu patří.
I tato technika však není bez chyb. K analýze totiž forenzní chemikové potřebují poměrně velký vzorek, který se na místě činu nemusí vždy vyskytovat. Odlišnosti v DNA jednovaječných dvojčat, která vyrůstala ve stejném prostředí a mají podobné návyky, také nemusí být tak velké, aby se podle nich dal jednoznačně určit pachatel. "I přesto jsme však předvedli výrazný pokrok směrem k poměrně levnému a rychlému testu," uzavírá Williams.
