Šperky vyrobené z barvených lastur svědčí o tom, že neandertálci nebyli žádní primitivní hromotlukové, ale lidé schopní symbolického myšlení a estetického vnímání. Vůbec poprvé pro to existují přesvědčivé důkazy.
Tým archeologů z Bristolské univerzity objevil v jeskyních na jihu Španělska 50 tisíc let staré lastury s uměle vyvrtanými otvory. Téměř jistě se jedná o pozůstatky ozdobných náhrdelníků. Byly nalezeny na místech obývaných neandertálci a nemohly patřit moderním lidem.
ČTĚTE TAKÉ: Neandertálci nebyli o nic hloupější než naši předci
Lastury patřily hřebenatce a mlžům rodu Spondylus (ostnovka), jejichž rituální a symbolické využití je doloženo z mnoha lidských kultur. Nesou stopy po barvení, zbytky pigmentů vědci našli i v jejich blízkosti.
Pro dosažení červené barvy neandertálci použili hematit, lepidokrokit a další minerály bohaté na železo, žlutou barvu získali díky natrojarositu - minerálu známému i z kosmetických přípravků starověkého Egypta.
„Je to první jednoznačný důkaz, že před 50 tisíci lety - deset tisíc let předtím, než do Evropy dorazili první moderní lidé - byli neandertálci schopni symbolického myšlení," říká archeolog João Zilhão, který výzkumný tým vedl.
ČTĚTE TAKÉ: Neandertálci se s našimi předky zřejmě nekřížili
Nejedná se o první podobný nález přisuzovaný neandertálcům, dosud však vždy existovalo alternativní vysvětlení. Neandertálci mohli lastury ukořistit na místech opuštěných moderními lidmi nebo prostě chování našich předků bezmyšlenkovitě napodobit.
Nový objev publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences však všechny pochyby vyvrací. Pochází z doby, kdy moderní lidé pronikali z Afriky jižní cestou do Asie a Austrálie, ale v Evropě se ještě neobjevili.
ČTĚTE TAKÉ: Neandertálcům prý nezlomilo vaz klima, ale naši předci
Neandertálců zřejmě nikdy nebylo více než pár tisíc
Foto: PNAS, profimedia.cz
