Mnoho informací najednou mozku nesvědčí. Hloupneme
27.08.2009 16:46 Původní zpráva
Doba je rychlá. Abychom stihli vše, co je třeba, stále častěji provozujeme takzvaný multitasking - zabýváme se více věcmi najednou. Další z řady studií ale varuje, že si tím nepomůžeme. Spíše naopak...
Zatímco předchozí výzkumy se zabývaly především efektivitou multitaskingu při plnění konkrétních úkolů, psychologové ze Stanfordovy univerzity se nyní pokusili zjistit, zda záliba ve spojování více činností nějak souvisí s dlouhodobou schopností soustředění a využívání pracovní paměti.
Vědci oslovili univerzitní studenty a pomocí testů mezi nimi vybrali dva „extrémní" typy lidí. Jedna skupina si v multitaskingu obzvláště libuje, druhá se mu naopak co nejvíce vyhýbá.
Studenti z obou skupin plnili jednoduché úkoly. Měli si například zapamatovat prostorové uspořádání červených obdélníků na monitoru počítače. Kromě nich viděli i modré obdélníky, ty však mohli ignorovat.
Tento i další testy ukázaly, že studenti zvyklí dělat více věcí najednou měli mnohem větší potíže s odfiltrováním nepodstatných informací (v tomto případě modrých obdélníků), takže jim zbyla menší mozková kapacita na splnění požadovaného úkolu a dosáhli slabšího výsledku. Hůře si vedli i pokud jde o schopnost udržet nově získané informace v pracovní paměti tak, aby je mohli vzápětí využít při plnění jiného úkolu.
Výsledky testů psychologové zveřejnili v aktuálním vydání odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Máme-li být přesní, provedené experimenty odhalily souvislost mezi intenzitou multitaskingu a schopností soustředění, to však ještě nutně neznamená, že odhalily i kauzalitu. Jinými slovy: není jisté, co je příčina a co následek. Nelze vyloučit, že lidé, kteří se obecně hůře soustředí a mají horší paměť, mají z nějakého důvodu větší tendenci k provozování multitaskingu. Výsledky předchozích výzkumů nicméně svědčí spíše o tom, že multitasking skutečně efektivitě práce nesvědčí.
Čím rychleji, tím pomaleji...
Lidský mozek funguje jinak než počítačový procesor a na multitasking není zařízený. Zatímco lovit mamuta a zároveň činit jeho kůži nebo opékat maso nebylo dost dobře možné, číst e-mail a zároveň chatovat s kamarády a sledovat televizní zpravodajství je dnes hračka.
Vědci studující, jak mozek při multitaskingu pracuje, využívají například funkční magnetickou rezonanci. Ta dovede odhalit, které části mozku jsou právě aktivní. Ukazuje se, že nejsme schopni zpracovávat informace z více zdrojů najednou, spíše mezi nimi rychle přepínáme - na úkor efektivity.
Výzkum provedený na Kalifornské univerzitě odhalil, že při multitaskingu fungují jiné části mozku než při soustředění se na jediný úkol. Práci sice vykonáme, ale unikají nám její souvislosti. Hůře se učíme. Zatímco za normálních okolností bychom stejný úkol příště zvládli rychleji, při multitaskingu začínáme jakoby stále od nuly.
Podobný výzkum Vanderbiltovy univerzity ukázal, že při multitaskingu se mozek rychle zahltí. Práce se zpomaluje, protože mozek vydává neúměrně mnoho energie na rozhodování, čemu se vlastně věnovat, a přepínání mezi jednotlivými činnostmi. Pokud člověka od práce vyruší například telefonát, trvá mu až 25 minut, než je opět schopen plně se soustředit na původní činnost.
Multitasking kromě toho způsobuje vyplavování stresových hormonů, což mimo jiné zhoršuje krátkodobou paměť.
Foto: profimedia.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.