Němečtí a čeští vědci pátrají na Chebsku po sopce skryté v podzemní, která v podstatné míře ovlivňuje drobné vulkanické projevy v regionu a má zřejmě výrazný podíl i na existenci západočeských lázeňských pramenů, a tedy i lázní. Tento předpokládaný vulkán leží podle názoru vědců na české straně hranice u obce Nový Kostel v bývalém pohraničním pásmu severně od Chebu, píše se ve středečním vydání německého deníku Die Welt.
Již delší dobu je vědcům známo, že se podzemní rozžhavené magma dostává v zemském trojúhelníku Čech, Bavorska a Saska k povrchu blíž než kdekoli jinde. Pohybuje se zde v hloubce pouhých třicet kilometrů a vyvíjí silné tlaky. "Je to jediná oblast v rozsáhlém prostoru mezi Alpami a Islandem, kde se projevují podobné aktivity," sdělil listu Horst Kämpf z Geovýzkumného střediska v Postupimi.
Prozkoumaná je v této oblasti vyhaslá minisopka Eisenbühl u hornofalckého Neualbenreuthu. Před 300 tisíci lety chrlila dokonce i oheň a dodnes jsou roztavené horniny pod ní nadále geologicky aktivní.
Oblast ukrývá utajenou sopku
Eisenbühl k vysvětlení všech dějů v podzemí na styku trojice jmenovaných zemí nestačí. Zřejmě musí být v oblasti ještě další vulkán. "Podívali jsme se na profil vulkanických vrstev. Z něj vyplývá, že tu musí být ještě nějaký silnější sopečný zdroj než jen Eisenbühl," zdůraznil Kämpf. Podle něj jde zřejmě o takzvaný maar, sopečný kráter vytvořený výbuchem v zemském povrchu, který mohl být vývojem za další statisíce let zase zakryt tak, že není z povrchu příliš zřetelný. Podobné krátery naplněné vodou a zakryté horninou byly v minulosti prozkoumány v německém pohoří Eifel.
Vědci se domnívají, že by tento maar mohl ležet na českém území u Nového Kostela na Chebsku. Až do pádu železné opony bylo toto místo prakticky nepřístupné. Nyní tam čeští a němečtí vědci společně pátrají po utajené sopce.
Silná aktivita v podloží vědce znepokojuje
Vedle Geofyzikálního ústavu České akademie věd se na výzkumu podílejí i Bavorský geologický zemský úřad, Středisko pro výzkum životního prostředí v Lipsku a Halle a již zmíněné Geovýzkumné středisko v Postupimi. Zachytávají vzorky plynů unikající ze zdejších "bahenních sopek", přičemž jejich měření vykazuje hodnoty známé jinak pouze z aktivních vulkanických oblastí.
"V nejbližším období je tady pravděpodobnost nového sopečného výbuchu velmi malá," uklidňuje Kämpf. Pojem "nejbližší období" přitom v pojetí geologů znamená příštích několik tisíc let.
Původ unikajícího CO2 je zatím nejasný
Podle Josefa Horálka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky by mohl výzkum přispět k objasnění původu obrovského množství kysličníku uhličitého, který se v podzemí pod Chebskem nachází. "Právě velké množství CO2 je pro tuto oblast typické. Předpokládáme, že v hloubce asi 30 až 40 kilometrů existuje magmatická žíla, která je zdrojem plynů, z nichž je asi 98 procent právě CO2," vysvětlil Horálek. I když jsou plyny zřejmě pozůstatkem někdejší sopečné činnosti, přesný původ zatím jasný není.
Velké množství stlačeného plynu v hloubce má za následek nejen časté zemětřesení v oblasti, ale i výskyt mofet (bahenních útvarů, z nichž CO2 uniká) a bohaté zdroje minerální vody, kterou plyn nejen obohacuje, ale také vytlačuje na povrch.
Zemětřesení na Chebsku má stále bohatší historii
Zemětřesení, která vznikají posunem bloků, na něž tlačí plyny, jsou na Chebsku relativně častá. Nejsilnější zemětřesné roje zaznamenali obyvatelé na podzim roku 1962, na přelomu let 1985 a 1986, v roce 1997 a v roce 2000. Nejvýznamnějším byl zemětřesný roj v zimě 1985-1986. Tehdy otřesy dosáhly intenzity 4,6 stupně Richterovy stupnice a v okolí epicentra mezi Skalnou, Dolním Žandovem, Novým Kostelem a Plesnou zemětřesení poškodilo až 15 procent domů. V těchto obcích odpovídaly záchvěvy síle 6. až 7. stupně Richterovy škály.
Hodnota magnitudo a stupnice otřesů se liší. Zatímco magnitudo podle Richterovy stupnice odpovídá energii v ohnisku zemětřesení, síla otřesů na povrchu se měří podle jiné stupnice a je odlišná podle vzdálenosti od epicentra.
Podle aktuálních údajů z webových stránek Geofyzikálního ústavu se země na Chebsku chvěje i nyní. Například 1. ledna letošního roku zaznamenaly přístroje otřes s magnitudo 2,3.
Autor: ČTK
Foto: archiv
