Šperky z drahých kovů a druhou bránu do římského pochodového tábora objevili mimo jiné olomoučtí archeologové na staveništi silnice u Hulína a Pravčic na Kroměřížsku v místech, kde se v budoucnu propojí dálnice D1 s rychlostními komunikacemi R55 a R49. Na ploše několika hektarů se během téměř dvouletého výzkumu podařilo odkrýt předměty prakticky ze všech období pravěku. Novinářům to dnes řekli pracovníci Archeologického centra Olomouc.
"Bude to několik desítek tisíc artefaktů, z devadesáti procent převažuje keramika. Nalezli jsme ale i napodobeninu rohu na pití, fragmenty skleněných náramků a železné či bronzové spony. Velmi vysoký je také počet ozdob ze vzácných kovů, zlata, stříbra či jantaru, pocházejících z pohřebiště lidí kultury zvoncovitých pohárů, staré asi 4500 let," řekl ředitel centra Jaroslav Peška.
Archeologové zkoumali dvě lokality, první nedaleko Pravčic, druhou od Hulína ve směru na Holešov. V první objevili například zmíněné 2 tisíce let staré brány do římského tábora, ve druhé mimo jiné odkopali pohřebiště s asi 40 hroby a zbytky pravěkého osídlení. Vzácný je především nález půdorysu několika budov, které byly dlouhé až 70 metrů a staré asi 6 tisíc let.
Římský pochodový tábor stál podle archeologů u Hulína jen několik dní. Odhadem se rozkládal na ploše 25 hektarů a mohl pojmout až jednu celou legii, tedy 6 tisíc vojáků. "My jeho existenci spojujeme s historickými událostmi 2. poloviny 2. století našeho letopočtu s dobou Markomanských válek. Domníváme se, že tento tábor i tábor u Olomouce v Neředíně souvisí s budováním provincie Markomanie, což byl plán císaře Marka Aurelia, který ovšem nebyl po jeho smrti již realizován," přiblížil Peška.
Peška: musí tu být ještě další římská tábořiště
Podle něho římská armáda toto území anektovala systémově. Ředitel olomouckých archeologů proto nevylučuje budoucí objev dalších římských táborů, například na Uherskohradišťsku. "Jinak se mi tábor u Hulína zdá být nelogický. Přece jen je už dost vzdálený od Olomouce, aby souvisel s předpokládaným tahem Mušov (zaniklá obec na Brněnsku, kde byly objeveny pozůstatky římského ležení), Brno - Modřice a zatím dvou chybějících táborů někde kolem Vyškova a Prostějova," doplnil Peška.
Badatelé na místě někdejšího ležení nenalezli v podstatě žádné předměty, které by zdejší přítomnost římské armády dokládaly. Vojáci totiž podle nich museli tábor velmi pečlivě vyklidit a dokonce zhruba do dvou třetin zasypávali obranné příkopy.
Archeologové u Hulína objevili také hroby ze starší doby bronzové z doby zhruba 1500 let před naším letopočtem, svědčící o nemilosrdném zacházení s nebožtíky. "Někdy jsme nalezli pohozená lidská těla v zásobních či odpadních jámách. Posledním případem byla dospělá mladá žena, která ležela na břiše se zvrácenou hlavou. Posléze se ukázalo, že nesla i malé dítě. Nevíme, čím se v tehdejší společnosti provinila, že byla takto nepietně pohřbena," sdělil ředitel olomouckého archeologického centra.
Budoucí dálnice D1 povede až do Lipníku nad Bečvou, připravovaná silnice R55 spojí Olomouc a Břeclav, R49 zase povede z Hulína ke hranici se Slovenskem. Výzkum na trase se provádí v souvislosti s výstavbou zmíněných komunikací již několik let.
Foto: ČTK
