V neděli má na Marsu dosednout sonda Phoenix, aby poblíž zamrzlého severního pólu hledala v ledu známky života. První velkou překážkou je už samo přistání. To se zatím podařilo méně než polovině Phoenixových předchůdců.
Vesmírného průzkumníka vysílá na rudou planetu americká agentura NASA, která má zatím s dobýváním Marsu nejlepší zkušenosti. Na planetě se už pokoušelo přistát třináct sond, ale jen pěti se to podařilo, ostatních osm skončilo nezdarem. Mezi těmi má však NASA jen jednoho rozbitého zástupce - v roce 1999 to byl Polar Lander. Zato mezi úspěšnými jsou vozítka Spirit a Opportunity, která přistála v roce 2003 a oproti plánovaným devadesáti dnům už fungují - někdy lépe, někdy hůře - dodnes.
Stroj Phoenix sestavil a řídí tým z Arizonské univerzity, který v roce 2003 získal od agentury kontrakt na marsovského průzkumníka. Nedělní pokus o přistání je pro tvůrce i NASA velmi důležitým dnem, kdy se do značné míry rozhodne o budoucnosti plánů na dobývání Marsu. Projekt totiž stál 420 milionů dolarů, a pokud skončí tím, že se sonda naposledy ozve v neděli ráno před vstupem do atmosféry, agentura bude jen těžko hledat podporu pro další vysoké výdaje tímto směrem.
„Když přistaneme bezpečně a nalezneme důkaz o obyvatelných regionech Marsu, všechno se tím změní," řekl vedoucí vědeckého týmu kolem Phoenixu Peter Smith. „Pokud havarujeme, může tím marsovský program skončit," dodává osudově.
K nejistotě mají inženýři i přes úspěch z roku 2003 důvody. Zatímco Spirit a Opportunity se „jednoduše" po pádu dokutálely po povrchu obaleny nafouknutými „airbagy", Phoenix sází na tradičnější přístup, kombinaci padáku a brzdných trysek.
Úkolem sondy je pátrat na zamrzlém severu po stopách uhlíkových sloučenin v ledu. Ty by totiž mohly být důkazem, že na Marsu je nebo byl nějaký život. I kdyby se něco takového nepodařilo, důležité bude už jen zjištění, zda a jaký led přesně na Marsu je, zda někdy taky tál a jak by se případně dal využít při eventuálním pokusu o dobytí a snad i osídlení planety lidskou posádkou.
Foto: archiv
