Tisíce ropuch, skokanů, čolků a dalších chráněných druhů obojživelníků se v těchto dnech vydalo na svou pravidelnou cestu ze zimovišť k rybníkům, aby tam nakladli vajíčka. V řadě lokalit jim se stěhováním pomáhají ochránci přírody. Od tradičních míst rozmnožování je totiž mnohdy dělí silnice, kde jich stovky zahynou pod koly aut. Třeba ochránci přírody ze Žďárska přenesou letos přes silnici do Vírské přehrady skoro 3000 těchto užitečných tvorů.
"Na stanoviště se vydáváme kolem 20.30. Zhruba hodinu poté pouť obojživelníků k vodě vrcholí. Když teplota před půlnocí klesá k pěti stupňům, noční migrace pomalu končí," řekl ve čtvrtek dalečínský ekolog František Faktor. "V noci na středu jsme jich přenesli asi 270, za noc na dnešek zhruba 400, dnes to bude asi stejné," popsal.
Cestu obojživelníků do přehrady tam před lety zkomplikovala zhruba dvoukilometrová betonová bariéra kolem silnice. Krajský úřad v ní po protestech ekologů nechal dodatečně vybudovat jeden podchod a 12 průchodů na silnici. Jeden podchod na třech kilometrech je ale podle ochranářů málo, i když cestáři na náklady kraje k průchodu na jaře staví záchranné pásy. Bez ochránců přírody by se masakru na vozovce nezabránilo.
Loni tam dalečínští přenesli na 2800 obojživelníků, další kusy putovaly přes silnici samy. "Když je zima, tak chodíme ve dvou, když je teplo, musí nás jít na tři kilometry víc. Průchody žábám dobře poslouží při cestě zpět, na kterou se už nevydávají tak hromadně a která trvá asi 14 dnů až měsíc. Loni se nám v průchodech v červenci poprvé objevily i malé žabky," líčí s neskrývanou radostí. K přehradě z okolních zalesněných strání se vydávají ropuchy, čolci horští i obecní, či skokani hnědí. Loni také jediný exemplář ropuchy zelené, což je v tamních podmínkách unikátní. "Ona je teplomilnější, chodí později, budeme po ní letos pátrat," uzavřel Faktor.
V lokalitě Smrdov u Humpolce na Pelhřimovsku se zbytečnému úhynu putujících žab a čolků sedmým rokem snaží zabránit ochránce přírody Pavel Koubek. "Jakmile teplota v noci neklesne pod čtyři stupně, tak začínám lokalitu sledovat. S první putující žábou je čas postavit podél silnice 100 metrů dlouhou zábranu," řekl.
Migrující obojživelníci nemohou zábranu překonat a padají do zakopaných kbelíků, ze kterých je Koubek s pomocníky po dobu asi dvou týdnů dvakrát za noc přenáší do rybníka. Za šest let jich přepravil asi 1200. Když se první ropucha vydá na cestu z rybníka na pevnou zem, tak je nutné zábranu odstranit, aby nebránila v návratu na suchozemská stanoviště, popsal.
V kraji Vysočina se k záchraně migrujících žab přidává stále více ochránců přírody. Na dvou lokalitách se o ně starají jihlavští, na jedné nadšenci z Krucemburku na Havlíčkobrodsku, u Nového rybníka zase děti ze Základní školy v Košeticích na Pelhřimovsku. Zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z Pavlova zajišťují letos poprvé jejich přenos u Žebrákovského rybníka nedaleko Světlé nad Sázavou.
Foto: ČTK
