NASA představil nástupce Hubbleova teleskopu

Věda a technika
11. 5. 2007 14:55
Hubbleův teleskop
Hubbleův teleskop

Hubbleův teleskopVesmírný teleskop Jamese Webba by se měl do kosmu vydat v roce 2013 a vědcům přinést snímky ze vzdálených galaxií, které vznikly krátce po takzvaném velkém třesku, napsala na svých internetových stránkách zpravodajská stanice BBC.

Představitelé NASA odhalili maketu teleskopu ve skutečné velikosti ve čtvrtek před Smithsonovým muzeem ve Washingtonu. Po svém dokončení bude 12 metrů vysoký a 24 metrů dlouhý přístroj, který ponese jméno bývalého ředitele NASA Jamese E. Webba, pátrat po velmi vzdálených objektech, které se zformovaly jen několik milionů let po zrodu samotného vesmíru. To mu umožní obří šestihranné zrcadlo o průměru 6,5 metru, kterým bude tento teleskop vybaven.

"Potřebujeme daleko větší teleskop, abychom se dostali mnohem dále v čase a viděli vznik vesmíru," zdůvodnil ředitel Goddardova střediska vesmírných letů Edward Weiler nutnost nahradit pomalu dosluhující Hubbleův teleskop, který je na oběžné dráze už 17 let. Ten je schopný zachytit světlo z hvězd, které se zformovaly miliardu let po velkém třesku. NASA chce však jít ještě hlouběji do "dětství" kosmu.

Hubbleův nástupce bude stát 4,5 miliardy dolarů a bude umístěn do vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. Vynést ho tam má evropská raketa Ariane 5 a jeho životnost se odhaduje na deset let. Bude pořizovat především snímky z infračervené části světelného spektra, jehož částice k Zemi putují miliardy let z nejvzdálenějších koutů vesmíru.

U příležitosti odhalení modelu potvrdil Martin Mohan ze společnosti Northrop Grumman, která Webbův teleskop sestavuje, že práce na něm pokračují podle plánu. Zbývá prý ještě dodělat technické komponenty přístroje, což by se ale podle Mohana mělo za šest let stihnout.

Do té doby bude nadále pracovat Hubbleův teleskop, který by příští rok měl podstoupit generální opravu, aby vydržel funkční do roku 2013.
James E. Webb byl druhým ředitelem NASA. V úřadu působil v letech 1961 až 1968 a měl velký podíl na úspěších projektu Appolo. Necelý rok po jeho odchodu přistáli Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé na Měsíci.

Foto: archiv

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ