Z americké Floridy se v sobotu k planetě Mars vydala sonda Phoenix, která bude na povrchu "rudé planety" pátrat po stopách vody. Oznámil to Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Start sondy, která by měla k Marsu dorazit v květnu 2008, byl už kvůli nepříznivému počasí jednou odložen.
Světlo z nosné rakety Delta II bylo po startu na pět minut jasně viditelné. Někteří vědci zahájení mise sledovali z pláže, řídící technici však čekali se zatajeným dechem, zda se jim podaří se sondou navázat kontakt. Úspěch potvrdili po 1,5 hodině letu.
"Všechno se zdá být v normálu, ale byly to chvíle plné obav," přiznal ředitel zahajovací fáze mise Chuck Dovale. "Zdálo se to jako věčnost, ale trvalo to nějakých 20 minut, kdy jsme si nebyli jistí. Doufali jsme, že Phoenix zavolá domů a on zavolal," oddechl si Dovale.
To, zda sonda uspěje, ani zdaleka není jisté - z patnácti předchozích pokusů vyslat nějaké zařízení na povrch Marsu jich uspělo pouze pět. To se má odehrát díky pomocným raketám a padákům, které mají zpomalit průchod atmosférou.
Ještě napnutější nervy tedy budou mít experti NASA 25. května příštího roku, kdy se plánuje přistání sondy na Marsu. NASA se ještě nikdy nepokusila přistát v tak extrémních severních šířkách sousední planety. V roce 1999 se pokusila vyslat sondu k jejímu jižnímu pólu, ale ta se odmlčela hned po příletu.
Tento neúspěch, spolu se ztrátou orbitální družice, přinutil americký vesmírný úřad ke zrušení mise sondy plánované na rok 2001. Tehdejší přípravy však nepřišly vniveč a částečně byly využity pro současnou misi Phoenix - odtud její název odkazující na bájného ptáka Fénixe povstalého z popela.
Phoenix nepřistane přímo na severním pólu rudé planety, ale o něco jižněji, ve srovnatelné úrovni jako je na Zemi Grónsko. Lokalita pro přistání, takzvaná Kansaská rovina (Kansas flat), byla vybrána díky absenci kamenů, které by mohly sondu opírající se o tři nohy převrátit, nebo by mohly zavadit o její solární panely.
Hlavním cílem mise s náklady ve výši 20 milionů dolarů (přes 8,5 miliardy korun) k cíli vzdálenému 679 milionů kilometrů je studium geologické historie vody na Marsu, což by mohlo pomoci k určení klimatických změn v jeho historii, a hledání důkazů pro přítomnost oblastí s výskytem jednoduchého života na této planetě. Poblíž severního pólu Marsu, kam sonda míří, by podle vědců mohl jen 15 centimetrů pod povrchem ležet led - ten bude Phoenix zkoumat za pomoci 2,4 metru dlouhé robotické paže.
Vědci se prostřednictvím mise na Mars chtějí dozvědět, zda se tam v minulosti nacházela voda i v tekutém stavu a zda obsahuje stopy organických látek. Pokud by se ukázalo, že ano, zvýšila by se pravděpodobnost, že na Marsu mohly existovat živé organismy. I kdyby se ale na Marsu objevily organické molekuly, možná by šlo o materiál zavlečený na rudou planetu meteority, upozornil vědec William Boynton z Arizonské univerzity.
Phoenix by však mohl také naznačit možnosti přistání lidské posádky, zvláště najde-li na Marsu velké množství vodního ledu, vysvětlil expert NASA na Mars Michael Meyer.
Na rozdíl od misí sond Viking v 70. letech už vědci nepátrají po přímých důkazech života na "rudé planetě", ale spíše si přejí odhalit, zda byl vznik života na jejím povrchu alespoň teoreticky možný. "Chceme prostě jen pochopit, zda tamější podmínky byly někdy příznivé pro mikrobiální organismy," řekl Boynton.
Kvůli tomu k technickému vybavení sondy patří nejrůznější typy mikroskopů, zařízení, které bude schopné určovat množství vodního ledu v povrchových vrstvách Marsu, i další přístroje. Sonda bude na Zemi posílat i fotografické snímky, výsledky meteorologických měření a záznamy z kamery.
Phoenix nese také minidisk s uloženými ukázkami knih slavných autorů sci-fi a dalších vizionářů historie. Dárek pro případné budoucí návštěvníky Marsu obsahuje například ukázky z díla Raye Bradburyho, Isaaca Asimova nebo Voltaira. Mezi 84 ukázkami textů jsou i úryvky z knih Kurta Vonneguta, Arthura C. Clarka a Jonathana Swifta, nechybí ale ani další umělecké počiny, pro které byl Mars inspirací - například slavný rozhlasový záznam uvedení hry H. G. Wellse Válka světů z roku 1938.
Foto: ČTK
