Na počátku zemědělství nebyla domestikace volně rostoucích rostlin, ale zvládnutí technologie uskladnění semen. Tím se lidé zbavili nutnosti kočovat za potravou a otevřeli si cestu k novému způsobu hospodaření. Naznačuje to nález sýpek o tisíc let starších než první vyšlechtěné plodiny.
Sýpky na obilí datované do doby před 11 300 let objevil britsko-americký tým archeologů a antropologů v Jordánsku nedaleko Mrtvého moře. Obsahovaly zbytky po obilkách divokého ječmene. První vyšlechtěné obiloviny s vyššími výnosy jsou doloženy až o tisíc let později.
Nalezené sýpky měly kruhový půdorys o průměru tři metry. Stěny byly z bláta a kamenů, střecha byla položena na síti z proutí. Uvnitř archeologové našli kameny, na nichž dříve spočívaly dřevěné desky s obilím. Tím byla zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu a alespoň částečná ochrana před hlodavci.
„Lidé tehdy nezačali využívat nové zdroje potravy. Spíše vyvinuli nové metody uskladnění, čímž pozměnili a zintenzivnili svůj vztah k tradičním zdrojům. Vytvořili tak podmínky pro pozdější domestikaci rostlin a přechod k zemědělsko-pasteveckému hospodaření," píší autoři objevu v článku na stránkách časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Foto: National Academy of Sciences/PNAS