Nová metoda odhalí podrobnosti o <span>dění v buňce</span>

Věda a technika
19. 12. 2008 07:30
Lék (zeleně) proniká do tkáně a vyhýbá se tukovým buňkám (červeně).
Lék (zeleně) proniká do tkáně a vyhýbá se tukovým buňkám (červeně).

Lék (zeleně) proniká do tkáně a vyhýbá se tukovým buňkám (červeně).Nová, vysoce citlivá mikroskopická metoda, vyvinutá na Harvardově univerzitě, umožňuje vědcům sledovat pohyb jednotlivých molekul v buňkách a tkáních bez použití jakéhokoli barviva nebo jiného zásahu do přirozených buněčných pochodů. Využití najde například při studiu působení léků.

Metoda je založena na sledování vibrací v chemických vazbách mezi atomy. Autoři, kteří o ní referují na stránkách dnešního vydání časopisu Science, ji už s úspěchem použili pro mapování metabolismu tuků a pro sledování, jak se molekuly léku chovají v živé tkáni. Upozorňují na velké potenciální využití v neurologii. Výběžky nervových buněk jsou totiž pokryty myelinem, který je novou metodou obzvlášť dobře zobrazitelný.

Snímky se vyznačují vysokým rozlišením a hloubkou ostrosti, takže vědci si mohou udělat představu o prostorovém uspořádání buňky. Zobrazování probíhá v reálném čase, z mikroskopu lze proto získat i film zachycující dynamiku pozorovaných dějů.

Metoda umožňuje pozorovat dění v buňce a přitom do něj nezasahovat.Jednotlivé buněčné organely a chemické látky mnohdy nelze v obyčejném mikroskopu odhalit, protože opticky splývají se svým okolím. Biologové a lékaři sice už nyní mají k dispozici řadu metod, jak nahlédnout do nitra buněk, ale všechny mají nějakou nevýhodu.

 Velkou oblibu si získal protein GFP, který po osvícení zářením určité vlnové délky fluoreskuje. Je možné ho navázat na jiné proteiny v buňce a tím je zviditelnit. Za objev a využití GFP byla letos dokonce udělena Nobelova cena za chemii.

ČTĚTE TAKÉ: Nobelova cena za chemii: světlo pro buňky

GFP i v budoucnu určitě zůstane mocným nástrojem pro zviditelňování neviditelného, ale ne vždy je ho možno použít. Třeba proto, že je příliš velký a jeho přítomnost narušuje přirozený průběh buněčných pochodů. Jiné metody vyžadují pro změnu vysušení vzorků nebo jsou závislé na použití vysokoenergetického laseru, což pozorování procesů v živé buňce znemožňuje.

Foto: Harvard University, profimedia.cz

Další čtení

Babočka paví oko

Relaxujte a počítejte motýly. Pomůžete jim. Motýlí půlhodinka končí v neděli

Věda a technika
15. 7. 2025
ilustrační foto

Dobrodružství za domem. Studentka objevila 19 rostlin nových v Česku

Věda a technika
15. 7. 2025
Největší nalezený meteorit z Marsu

Největší kámen z Marsu jde do dražby. Váží 25 kilo, stojí desítky milionů

Věda a technika
14. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ