Nová metoda odhalí podrobnosti o dění v buňce

Nová, vysoce citlivá mikroskopická metoda, vyvinutá na Harvardově univerzitě, umožňuje vědcům sledovat pohyb jednotlivých molekul v buňkách a tkáních bez použití jakéhokoli barviva nebo jiného zásahu do přirozených buněčných pochodů. Využití najde například při studiu působení léků.

Metoda je založena na sledování vibrací v chemických vazbách mezi atomy. Autoři, kteří o ní referují na stránkách dnešního vydání časopisu Science, ji už s úspěchem použili pro mapování metabolismu tuků a pro sledování, jak se molekuly léku chovají v živé tkáni. Upozorňují na velké potenciální využití v neurologii. Výběžky nervových buněk jsou totiž pokryty myelinem, který je novou metodou obzvlášť dobře zobrazitelný.

Snímky se vyznačují vysokým rozlišením a hloubkou ostrosti, takže vědci si mohou udělat představu o prostorovém uspořádání buňky. Zobrazování probíhá v reálném čase, z mikroskopu lze proto získat i film zachycující dynamiku pozorovaných dějů.

Jednotlivé buněčné organely a chemické látky mnohdy nelze v obyčejném mikroskopu odhalit, protože opticky splývají se svým okolím. Biologové a lékaři sice už nyní mají k dispozici řadu metod, jak nahlédnout do nitra buněk, ale všechny mají nějakou nevýhodu.

 Velkou oblibu si získal protein GFP, který po osvícení zářením určité vlnové délky fluoreskuje. Je možné ho navázat na jiné proteiny v buňce a tím je zviditelnit. Za objev a využití GFP byla letos dokonce udělena Nobelova cena za chemii.

ČTĚTE TAKÉ: Nobelova cena za chemii: světlo pro buňky

GFP i v budoucnu určitě zůstane mocným nástrojem pro zviditelňování neviditelného, ale ne vždy je ho možno použít. Třeba proto, že je příliš velký a jeho přítomnost narušuje přirozený průběh buněčných pochodů. Jiné metody vyžadují pro změnu vysušení vzorků nebo jsou závislé na použití vysokoenergetického laseru, což pozorování procesů v živé buňce znemožňuje.

Foto: Harvard University, profimedia.cz