Nový nález napovídá, jak želvy přišly ke svým krunýřům

Paleontologové nalezli v jihozápadní Číně dosud nejstarší zkamenělinu želvy. Její stáří odhadují na 220 milionů let. Nález poskytl nové poznatky o vývoji krunýřů i těl těchto živočichů. Píše o tom ve svém posledním čísle časopis Nature.

Zatím nejprimitivnější známý druh želvy dostal vědecké jméno Odontochelys semitestacea. Želva měla vyvinut pouze břišní část krunýře, hřbetní chybí. Nález tak podporuje teorii, podle níž se obě části krunýře vyvíjely nezávisle, přičemž hřbetní krunýř vznikl z páteře a žeber. Dosud převládající teorie říká, že se hřbetní krunýř vyvinul zároveň s břišní částí z kůže podobně jako například kostěné destičky krokodýlů.

Další paleontologové ale namítají, že nově popsaný fosilní nález nelze považovat za důkaz, který definitivně vyřeší nejasnosti kolem vývoje želvího krunýře. Je totiž možné, že želva hřbetní krunýř ztratila až druhotně, jako zvláštní přizpůsobení konkrétním podmínkám, v nichž žila. (Podobně jako například hadi ztratili během evoluce končetiny, přestože je jejich předci měli vyvinuté.) Zatím nelze vyloučit, že bude objevena ještě starší zkamenělina primitivní želvy s oběma vyvinutými krunýři.

Dobře zachovalé fosílie tří želv o délce 20 až 40 centimetrů nesou rysy u dnešních želv neznámé. Mají například zuby. Byly masožravé a žily ve vodě, což mění představy paleontologů o tom, v jakém prostředí se želvy jako samostatná skupina začaly vyvíjet.

Před nálezem Odontochelyse byla nejstarší známou želvou Proganochelys. Byla nalezena v Německu a její stáří je 210 milionů let. Žila na souši a její krunýř již byl zcela vyvinutý.

Foto: Marlene Donnelly, Canadian Museum of Nature