O data, která získává síť evropských družic s označením Sentinel 1-5, je velký zájem i v Česku. Sdružení CESNET, které je od začátku loňského roku zprostředkovává českým uživatelům, zaznamenalo 88 registrací. Letos si data stáhlo zhruba 30 uživatelů, zejména vědeckých týmů či firem. Řekl to projektový manažer CESNET Zdeněk Šustr. Podle Václava Kobery z ministerstva dopravy jsou aplikace používající družicová data v současnosti jedním z nejvíce rostoucích odvětví.
Největší zájem je podle Šustra o data týkající se území České republiky. CESNET je přejímá z družic a archivuje od začátku roku 2017. Od letošního dubna se navíc stala tato společnost jedním z partnerů, přes které družicová data zpřístupňuje Evropská kosmická agentura (ESA), která provoz družic řídí. Díky tomu má CESNET po omezenou dobu i data týkající se jiných částí světa. "Měli jsme již zaznamenaná stažená data z území Belgie, Mali, Panamy nebo části Grónska," uvedl Šustr. Mezi nejčastější uživatele dat patří podle něj akademická pracoviště a výzkumné týmy na univerzitách.
V současnosti se na oběžné dráze pohybuje sedm družic Sentinel. Dvě jsou pro radarová měření, dvě přinášejí velmi podrobné optické snímky povrchu, dvě poskytují multispektrální data. Poslední s označením Sentinel-5A byla vypuštěna loni na podzim a soustředí se na informace z vysokých vrstev atmosféry. Data z ní budou plně k dispozici až od července.
Podle Šustra si lidé stahují nejčastěji data z družic, které pořizují optické snímky. "Je možné z nich tvořit časové řady, družice totiž stejné místo fotí jednou za pět dní," řekl Šustr. Je to proto, že satelit obíhá Zemi na polární dráze, planeta se ale otáčí a satelit tak mění svou polohu vůči konkrétním místům na povrchu.
Družice Sentinel tvoří spolu s pozemními měřícími stanicemi součást evropského programu Copernicus, zaměřeného na monitorování životního prostředí a bezpečnost. Podle Simona Jutze z ESA produkují družice každý den takové množství dat, že při vypálení na DVD by tyto datové nosiče vytvořily sloup dvakrát tak velký, jako je londýnský Big Ben. Celosvětově data z těchto družic používá přes 145 tisíc lidí či organizací. Program se podle Jutze ještě rozšíří, Evropská komise v květnu představila plán, podle něhož na evropský vesmírný program půjde v letech 2021 až 2027 celkem 16 miliard eur. Jutz to uvedl na fóru programu Copernicus v Praze.
