Od pondělí budou pozorovatelné <span>jasné přelety ISS</span>

Věda a technika
7. 3. 2010 08:00
ISS bude nejjasnějším objektem na obloze.
ISS bude nejjasnějším objektem na obloze.

ISS bude nejjasnějším objektem na obloze.Příští týden čeká amatérské astronomy série jasných večerních přeletů Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Protože jasná Venuše brzo zapadá a nad obzorem už v době přeletů stanice nebude ke spatření a chybět bude i Měsíc, ISS tiše plující po obloze bude bez konkurence nejjasnějším objektem večerní oblohy.

Jasnost ISS se bude každý večer pohybovat od minus 3,1 do minus 3,3 magnitudy. Čím nižší číslo, tím je vesmírné těleso jasnější. Po Měsíci, který dosahuje v úplňku minus 12,6 hvězdnou velikost, je nejzářivějším objektem na obloze planeta Venuše s jasností kolem minus 4,4 hvězdné velikosti.

O přeletech stanice informuje server pražské Štefánikovy hvězdárny. Největší jasnosti bude ISS dosahovat v pondělí 8. března, kdy přelétá nad jihojihovýchodem mezi 18.53 a 18.59, v úterý 9. března s přeletem nad severoseverozápadem mezi 19.18 až 19.23, ve středu 10. března s přeletem nad jihojihovýchodem mezi 18.08 a 18.14 a poslední nejasnější přelet bude možné pozorovat v sobotu 13. března mezi 19.23 a 19.27.

ISS dosahuje největší hvězdné velikosti, tedy jasnosti, když je plně osvětlena Sluncem, když jsou k Zemi natočeny její sluneční panely a když je nejblíže Zemi, ke které se na své dráze přibližuje až na 367 kilometrů, což je zhruba tisíckrát blíže než Měsíc. Její jas zvětšuje také raketoplán, pokud u ní právě kotví. To jsou důvody, proč se její hvězdná velikost každým dnem mění.

Foto: NASA

Autor: ČTK

Další čtení

ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ