Oprava <span>urychlovače LHC</span>: poslední magnet je na svém místě

Věda a technika
4. 5. 2009 17:22
Havárie ze září 2008 posunula uvedení LHC do provozu o celý rok.
Havárie ze září 2008 posunula uvedení LHC do provozu o celý rok.

Havárie ze září 2008 posunula uvedení LHC do provozu o celý rok.Nejsložitější vědecký přístroj všech dob, obří urychlovač částic LHC, se loni v září porouchal jen několik dní po svém spuštění. Nyní skončila první etapa oprav. Zařízení, které bude hledat odpovědi na základní otázky o podstatě hmoty, by mělo být opět spuštěno na podzim.

Srdce urychlovače LHC, vybudovaného u Ženevy Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN), představuje 27 kilometrů dlouhý tunel umístěný sto metrů pod zemí, jímž budou rychlostí blízkou rychlosti světla obíhat protony a ionty olova.

O udržení částic na kruhové dráze se stará složitý systém magnetů, jejichž supravodivost zajišťuje helium ochlazené téměř na absolutní nulu, na teplotu -271 °C. V září se poškodil jeden ze spojů chladícího systému a helium uniklo s takovou prudkostí, že se poškodilo hned několik magnetů v okolí havárie.

ČTĚTE TAKÉ: Urychlovač LHC hlásí další zpoždění, start až v září

Opravené magnety je třeba dopravit do tunelu 100 metrů pod zemí.Celkem bylo potřeba z poškozeného úseku vyjmout 53 magnetů. Šestnáct z nich bylo jen mírně poškozeno, takže byly opraveny a vráceny zpět. Zbylých 37 však bylo nutno vyměnit. Nyní své místo zaujal poslední z nich. Následovat bude až do léta probíhat jejich propojování a instalace monitorovacích systémů.

LHC dostane také nové tlakové ventily. Pokud by v budoucnu nastal podobný problém jako loni v září, helium by se díky nim mělo uvolnit bezpečně a kontrolovaně, takže náprava škod by měla být podstatně rychlejší.

Za tajemstvím hmoty a prostoru

LHC (Large Hadron Collider) bude po svém uvedení do provozu urychlovat protony na 99,9999991 procenta rychlosti světla, což jim dodá obrovskou energii - sedmkrát větší, než dokáže největší urychlovač současnosti.

ČTĚTE TAKÉ: Urychlovač LHC se probouzí

Protony (a při dalších experimentech také ionty olova), které budou urychlovačem putovat ve dvou svazcích proti sobě, se budou srážet za vzniku dalších částic. Studium těchto srážek pomůže zodpovědět některé z nejzákladnějších otázek týkajících se podstaty vesmíru.

Urychlovač bude pátrat například po temné hmotě a po Higgsově bosonu, který dává ostatním částicím hmotnost. Napodobí také podmínky, jaké panovaly těsně po velkém třesku. LHC navíc může poskytnout důkazy pro nebo proti teorii tvrdící, že kromě "normálních" tří prostorových a jednoho časového rozměru existují ještě další skryté rozměry.

ČTĚTE TAKÉ: Po tajemství vesmíru nepátrá pouze LHC

Foto: CERN

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ