Počty zimujících vodních ptáků a jejich změny zmapuje rozsáhlé sčítání, které tento víkend probíhá na území České republiky. Získané údaje ornitologové využijí pro odhad velikosti populací, identifikaci druhů a výběr významných lokalit vodního ptactva. Chtějí tak zlepšit ochranu a rozšířit povědomí veřejnosti o významu vodních ptáků.
Akce se koná každoročně v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků. Akce mající více než čtyřicetiletou tradici letos probíhá ve více než stovce států pěti kontinentů. Česko se do akce zapojuje od samého počátku, od roku 1966. Řídí ji katedra zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Od roku 1966 do loňska zaznamenali čeští ornitologové přes 3,2 milionu jedinců 98 druhů vodních a mokřadních ptáků. Loni v lednu se do sčítání zapojilo více než 320 dobrovolných sčitatelů z řad profesionálních a amatérských ornitologů, kteří sčítali vodní ptáky na 590 lokalitách po celém území ČR. Objevili 54 druhů ptáků s téměř 200 tisíci zjištěnými jedinci.
Zjistili, že nejpočetnějším druhem byla loni kachna divoká, za níž následoval kormorán velký, lyska černá, racek chechtavý a bouřní, labuť velká a husa běločelá. Ve sledovaných lokalitách se loni objevilo i několik nepůvodních druhů, jež v Evropě vysadil člověk, například kachnička karolínská, kachnička mandarinská či pižmovka velká.
Po celé Evropě se navíc v sobotu a neděli budou sčítat zimující kormoráni. Naposledy se celoevropsky sčítali před šesti lety, bylo jich více než 650 tisíc. Loni v lednu jich v Česku bylo zaznamenáno téměř 13 tisíc. Jejich populace u nás průběžně roste, což se nelíbí rybářům, protože kormoráni patří mezi rybožravé druhy.
Foto: profimedia.cz, Česká společnost ornitologická
