Pačes: Vládní plán poškodí <span>českou vědu</span>

Způsob hodnocení výsledků vědecké práce v té podobě, v jaké s ním počítá chystaná vládní reforma výzkumu a vývoje, poškodí českou vědu. Ve svém projevu na dnešním Akademickém sněmu to řekl dosluhující předseda Akademie věd Václav Pačes, kterého od zítřka v čele naší největší vědecké organizace vystřídá Jiří Drahoš.

Václav Pačes vyzval nastupující vedení Akademie věd, aby v tlaku na změny v koncepci reformy pokračovalo. Reforma je součástí novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje, která by měla nabýt účinnosti počátkem července. Už ji schválila poslanecká sněmovna, Senát ji bude teprve projednávat.

ČTĚTE TAKÉ: Sněmovna schválila vládní reformu financování výzkumu

„Když vláda přišla s podnětem na celkovou reformu výzkumu a vývoje, Akademie věd to přivítala, protože takový krok je aktuální a velmi potřebný. Se základní koncepcí této reformy se ztotožňujeme, ale o některých konkrétních krocích se domníváme, že jsou nepromyšlené," uvedl dnes Václav Pačes. Podle něj je potřeba bojovat o to, aby se jednotlivé kroky reformy realizovaly s rozmyslem a ve spolupráci s vědeckou veřejností.

Království za publikaci

Vládní návrh reformy počítá s tím, že financování jednotlivých vědeckých institucí se bude odvíjet od jejich dosažených vědeckých výsledků. „To je správný přístup, ale musí být dobře připraven, pokud jde o metodiku hodnocení vědeckých výsledků. A to zatím bohužel není. Rada pro výzkum a vývoj na navržené metodice trvá, přestože vychází z nereálné koncepce, která je celosvětově zastaralá," míní Václav Pačes. „Je pohodlná, protože by na ni teoreticky stačil jeden státní úředník s počítačem. Jde však proti cílům reformy. Poškozuje kvalitní pracoviště, podněcuje honbu za co největším množstvím často nicotných výsledků," dodal.

Základem hodnocení vědecké práce je totiž podle chystané reformy především množství publikací v kvalitních odborných časopisech spolu s počtem získaných patentů. Tato kritéria však o úspěšnosti vědců vypovídají pouze částečně a nelze je plošně aplikovat na všechny obory. Navíc vědce nutí hledat způsoby, jak v tomto směru vykázat co největší aktivitu, aniž by to nutně přineslo i zvýšení kvality jejich výsledků. Akademie věd si podle Pačese udělala před několika dny analýzu, ze které vyplývá, že „nárůst těchto 'levných' bodů započítávaných do hodnocení je hrozivý".

Humanitní obory v ohrožení

Důraz na publikace v impaktovaných časopisech poškozuje zvláště humanitní obory, v nichž hrají velkou roli například rozsáhlé monografie. Ty však navrhované hodnocení ocenit nedokáže. „Je to znepokojivé zvláště nyní, kdy vycházejí monumentální syntetická díla, například Archeologie pravěkých Čech nebo Lexikon české literatury," zdůraznil Pačes.

ČTĚTE TAKÉ: Archeologové zmapovali dějiny pravěkých Čech

Akademie věd není v kritice navrhovaného způsobu hodnocení vědecké práce sama, výhrady zaznívají i z vysokých škol. Řešení prosazované vládní Radou pro výzkum a vývoj se nelíbí například Miroslavu Bártovi z Českého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pro TÝDEN.CZ nedávno uvedl: "Schválně jsem nová pravidla zkoušel uplatnit na profesory z Ivy League (osm špičkových soukromých univerzit na severovýchodě USA, mezi něž patří např. Harvard, Princeton nebo Yale, pozn. red.), protože jsem tam učil a znám je. Neměli by šanci. Takže si myslím, že je něco špatně. Buď jsou profesoři z Ivy League pitomí, nebo jsou pravidla udělána tak jednostranně, že spoustu oborů zcela diskvalifikují."

"Nepublikujeme tam, kde si přeje vláda, ale tam, kde je to v našem oboru prestižní. Když vydáte dvoustránkovou zprávu v Nature, máte za to mnohem více bodů než profesor Verner, který deset let pracoval na monografii," vysvětluje Bárta.

Foto: ČTK, Nature, Science, Miroslav Bárta