Výroba mikrosatelitů, vážících pouhých několik kilogramů, dosud narážela na zásadní problém - pro tak malá zařízení neexistoval spolehlivý systém, který by v kosmickém prostoru reguloval jejich teplotu. Nově vyvinutý materiál by mohl tuto překážku odstranit a otevřít dveře do kosmu i firmám, univerzitám a organizacím, které si to zatím nemohly dovolit.
Dostat na oběžnou dráhu jeden kilogram nákladu dnes stojí v přepočtu kolem 170 tisíc korun, takže každý ušetřený kilogram vypuštění satelitu výrazně zlevní. Termoregulační systémy současných družic ale není možné na rozdíl od většiny elektronických přístrojů miniaturizovat. Spolupráce NASA s firmou Ashwin-Ushas Corporation nyní přinesla možné řešení: tenkou membránu, do které je možné satelit zabalit a udržet vnitřní teplotu v mezích tolerance.
Tenká, ale odolná
Umělá družice na oběžné dráze kolem Země musí odolat širokému spektru nepříznivých vlivů. Chvíli se do ní opírají atmosférou netlumené sluneční paprsky, chvíli ji spaluje mráz kosmické noci. Na citlivé přístroje útočí UV záření a vysokoenergetické částice slunečního větru. A povrch satelitu bombardují mikrometeority řítící se vesmírem rychlostí 30 tisíc kilometrů za hodinu.
Nově vyvinutá membrána, silná pouhou čtvrtinu milimetru, všem těmto nepříznivým vlivům odolává. Tvoří ji polymerní vrstva chráněná oxidy křemíku a germania. Podle intenzity dopadajícího světla mění svou barvu a izolační vlastnosti. Teplo umí jak odrážet zpět do vesmíru, tak držet uvnitř satelitu. Reaguje nejen na intenzitu viditelného světla, ale také na UV a infračervené záření.
V testech membrána úspěšně odolala opakovaným změnám teploty v rozmezí -50 a +100 °C. Neprorazily ji ani "mikrosatelity" - mikroskopické hroty, které proti ní vědci vystřelovali.
V kosmu i na Zemi
NASA plánuje vypustit první mikrosatelity v roce 2013. Pokud se technologie osvědčí, jistě po ní sáhnou i další instituce a soukromé společnosti, které si zatím nemohou vlastní výzkumné nebo komunikační satelity dovolit. Autoři nového materiálu ale zdůrazňují, že najde využití i na Zemi, například jako izolační materiál ve stavebnictví.
Foto: Prasanna Chandrasekhar, NASA
