Paleontologové objevili v Brazílii zkamenělinu nového druhu ptakoještěra, jehož křídla dosahovala rozpětí až pěti metrů a který brázdil vzduch nad dnešní Jižní Amerikou před 115 miliony let. Paleontolog Mark Witton z Portsmouthské univerzity, který bádání vedl, nazval létajícího ještěra Lacusovagus magnificens.
Ve srovnání s jinými druhy ptakoještěrů je Lacusovagus střední velikosti, nicméně v podskupině bezzubých létajících ještěrů je největším dosud objeveným. "Některé exempláře, které jsme dříve objevili v Číně, měřily pouze 60 centimetrů, tedy pouze tolik, kolik měří jen lebka tohoto nového druhu. Prostě všichni ostatní zástupci této skupiny, jež jsme dosud našli, jsou ve srovnání s novým objevem trpaslíci," vysvětlil Witton.
Witton ptakoještěra určil na základě lebky, která byla v Brazílii nalezena už před lety, ale dlouho ležela v Muzeu přírodních věd v německém Karlsruhe. Nazval jej Lacusovagus (mořský poutník) podle místa nálezu, které bylo za života tohoto prehistorického živočicha pod vodou. O objevu píše poslední číslo časopisu Paleontology.
Pterosauři byli schopni létat díky membránovitým křídlům. Jde o první obratlovce, kteří se vznesli do vzduchu. Nejstarší známý létající ještěr žil před 215 miliony let.
Mark Witton/University of Portsmouth
