Médii občas proletí zprávy o velkých pavoucích útočících na obojživelníky nebo drobné ptáky. Ale pavoučí vegetarián? To je novinka i pro zoology. Jedná se o jediný známý případ mezi čtyřiceti tisíci popsanými druhy pavouků.
Bagheera kiplingi žije na akáciích v jižním Mexiku a na většině území Jižní Ameriky. Jméno dostal na počest Rudyarda Kiplinga a pantera Baghíry z jeho Knihy džunglí. Pro akácie, na nichž se vyskytuje, je typický symbiotický vztah s jedním druhem mravenců. Mravenci je chrání před býložravci, akácie jim za to poskytují úkryt ve svých zvětšených dutých trnech a potravu. Jednak mají na listech žlázy produkující šťávu bohatou na živiny, jednak na špičkách listů vytvářejí malá, lehce stravitelná tělíska.
Pavouci se na této spolupráci přiživují. Kradou akácii nektar a tělíska ze špiček listů, aniž by jí za to přinášeli jakoukoli výhodu. Musí se proto mít na pozoru před mravenčí ochrankou. Zpravidla se s mravenci nepouštějí do přímých soubojů, snaží se spíše využívat jejich nepozornosti. Nepraktikují loupežná přepadení, ale obyčejnou zlodějinu. I když je pravda, že pokud se s mravenci setkají, k potyčkám dochází. Pavouk se však snaží spíše zmizet než na mravence zaútočit.
Zoologové toto chování pozorovali poprvé už v roce 2001 v Kostarice, ale baghíra se tehdy rostlinnou potravou pouze přikrmovala. Pavouci z populace, kterou nyní objevili v Mexiku, si živočišnou potravu dopřává pouze velmi výjimečně. Vědci ze dvou amerických univerzit o tom informují v odborném časopise Current Biology.
Vegetariánství se u pavouka mohlo vyvinout pouze díky předchozímu vzniku symbiotického vztahu mezi akáciemi a mravenci. Pavouci jsou totiž specializováni na příjem tekuté potravy, takže kdyby akácie „nevyráběly" snadno stravitelnou potravu pro mravence, pavouci by přišli zkrátka, protože tuhé listy by pro ně byly nedostupné.
Opak vegetariánské baghíry: Africký pavouk útočí na žábu.
Foto: R. L. Curry
