Anomálie mezi anomáliemi
V Evropě mráz, v Arktidě "tropy". Vědci: Pokoušíme rozzuřené zvíře

Mrazivé počasí a sněhovou bouři v Evropě způsobila alarmující vlna teplého vzduchu v Arktidě. Vědci se nyní obávají naplnění nejhorších předpovědí klimatických změn, napsal britský list The Guardian. Ačkoliv může jít jen o ojedinělou událost, panují obavy, že globální oteplování narušuje polární vír, tedy silný vítr, jenž kdysi zmrazil celý sever.

Severní pól bývá bez slunečních paprsků až do března, příliv teplého vzduchu však vyhoupl tento měsíc na ruské Sibiři rtuť teploměru až o 35 stupňů Celsia nad historické teplotní průměry. Grónsko letos zažilo již 61 hodin bez mrazů, což je až třikrát více než v předešlých letech. Podle britského listu považují pozorovatelé situaci za podivnou, šílenou i šokující.

"Jde o anomálii mezi anomáliemi... ukazuje to, že jak stále pokoušíme rozzuřené zvíře, jímž je naše klima, jsou v záloze i další překvapení," říká Michael Mann z univerzity v Pensylvánii. "Arktida byla vždy považována za ukazatel oteplování, které způsobují lidé. A vysílá jasné varování," upozorňuje expert.

Na mysu Morrise Jesupa v Grónsku, kde leží nejseverněji položená meteorologická stanice na světě, se rtuť teploměru v posledních dnech vyšplhala výš než v Londýně nebo Curychu. Teploty, které dosahovaly až šesti stupňů nad nulou, tu sice nepřekonaly dříve zaznamenané rekordy, pokud jde o teplé počasí, trvaly ale až deset dní. Podobné teplotní výkyvy přitom zažila tato oblast v minulosti jen na několik hodin.

"Prudké výkyvy teploty jsou normální součástí proměnlivosti počasí, neobvyklé na tom ovšem je to, že trvají tak dlouho," říká Ruth Mottramová z dánského meteorologického institutu, podle níž podobně vysoké teploty nezažila Arktida od 50. let minulého století.

Příčiny těchto změn a jejich význam nyní odborníci zkoumají. V minulosti nastalo v Arktidě mnoho teplotních výkyvů, které se zapsaly do její meteorologické historie. K teplotním vlnám však nyní dochází častěji a trvají i déle, než kdy dříve.

Experti se proto nyní zaměřují na takzvaný polární vír, který vytváří prudký vítr a udržuje v Arktidě zimu tím, že odklání jiné vzdušné masy. Vír je závislý na teplotních rozdílech v Arktidě a v oblastech s mírných podnebím. Tyto rozdíly se však snižují, protože severní pól se v současné době otepluje rychleji než ostatní místa na Zemi. Zatímco průměrná teplota se na Zemi zvýšila o jeden stupeň, v Arktidě je to až o tři stupně, což také způsobuje tání ledovců.

Někteří vědci situaci zdůvodňují hypotézou známou jako "teplá Arktida, studené kontinenty": polární vír se stává méně stabilním, nasává více teplého vzduchu a chladnější fronty, které nyní zažívá Británie nebo severní Evropa, žene jinam. Podle odborníků tak s oteplováním Arktidy můžeme v příštích letech očekávat i bezprecedentní meteorologické jevy.

"Tyto teplotní jevy bez pochyby způsobí potíže lidem i přírodě. Posuny sněhu a deště, tání a námrazy vytvoří na zemi ledový povrch, například pro zvířata tak bude těžké najít potravu. Obecně životní podmínky v tak proměnlivém počasí budou velmi obtížné," tvrdí meteorolog a zakladatel portálu o klimatických změnách Climate Dissemination Jesper Theilgaard.

Někteří odborníci ale zároveň upozorňují, že přisuzovat podobným teplotním výkyvům větší význam je zatím předčasné.