Letošní léto je ve znamení výkyvů počasí. Tropická vedra střídá náhlá série chladných dní. O víkendu obyvatelé na jihu Moravy letos už poněkolikáté čerpali vodu ze zatopených sklepů. Čím to? Vlivů je řada, ale svou roli mohou hrát i klimatické změny.
"Takové epizody tady byly a budou. Je ale pravda, že zřejmě budou četnější, výraznější nebo delší," říká Ladislav Metelka, klimatolog z královéhradecké pobočky ČHMÚ. Mnozí bojovníci proti globálnímu oteplování se obávají, že může být ještě hůř. "Planeta by přestala být na mnoha místech obyvatelná. Miliardy lidí by z domovů vyhnala sucha a neúroda, jinde zase záplavy a rostoucí hladina oceánů. S tím souvisí hrozba epidemií nemocí, hladu, násilí," tvrdí například Jan Beránek, který už několik let pracuje v nizozemském ústředí Greenpeace. Klimatologové však zdůrazňují, že budoucí vývoj se splehlivě předpovědět nedá, záleží na řadě faktorů. Scénáře mohou být různé.
Že se s klimatem přece jen cosi děje, dokazují kromě výsledků teplotních měření i změny v chování živočichů: například někteří ptáci se v uplynulých dekádách zřetelně posunuli k severu. "Druhů, které na našem území mají jižní okraj svého areálu, spíše ubývá. Naopak druhy žijící především v jižní Evropě u nás přibývají," říká ornitolog Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty UK a dodává: "Posun k severu je patrný v Británii, Finsku i Severní Americe." Větší výskyt zaznamenávají čeští ornitologové například u teplomilné vlhy pestré, žluvy hajní nebo slavíka obecného; konkrétně v jeho případě však zřejmě hraje roli i zarůstání opuštěné zemědělské půdy křovinami.
Také šíření měkkýšů v Česku dokumentuje klimatické změny, tvrdí Alena Peltanová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "V poslední době zde některé teplomilné druhy vytvářejí stálé populace, přežívají zimu a šíří se dál; za poslední rok přibyly tři nové druhy."
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v časopisu TÝDEN, který vychází už v pondělí 26. července.