Druhý domov
Český etnolog se stal mezi indiány opravdovou legendou

Do Jižní Ameriky za jejími původními obyvateli se etnolog a kulturní antropolog Mnislav Zelený vypravil poprvé v roce 1969. Indiáni a jejich život v souladu s přírodou ho okamžitě uchvátili a od té doby se mezi ně pravidelně vrací. Původní badatelský zájem živený přirozenou zvídavostí přerostl za téměř padesát let v přátelství, které platí napříč kontinenty a snad i napříč generacemi, jak Zelený doufá. Na jednu z dalších cest se hodlá vypravit i se svými vnuky, aby pouto pokračovalo. Zelený oslaví 3. srpna 75. narozeniny, toto jubileum sám ale moc neuznává. Od indiánů se naučil jinému pojetí života, při kterém se čas nepočítá tak úzkostlivě, jak je v Evropě zvykem.

Ze svého posledního pobytu v Jižní Americe se Zelený vrátil na počátku června. Navštívil Kofány, původní obyvatele amazonské džungle v Ekvádoru. Tento kmen je jedním ze čtyř, se kterými je Zelený v užším kontaktu. "To, co dělám posledních dvacet let, jsou návraty. Jezdím pořád na stejná místa, pozoruji změny, vidím nové děti, shledávám, kdo zemřel, a to ve mně vzbuzuje domácí pocit - že se vracím někam, kam patřím a kde mě mají rádi," řekl v rozhovoru.

Je autorem devíti knih o životě a zvycích indiánů. Cestoval za nimi a stále cestuje do Ekvádoru, Peru, Venezuely a Brazílie. Zatím poslední kniha Veselé tropy Amazonie mu vyšla v roce 2016 a jako autor je na ní uveden Mnislav Zelený Atapana. Jméno Atapana získal dávno od Yawalapitiů v Brazílii, kde ho jedna rodina "adoptovala". V překladu to znamená zelený list, kromě toho má ale etnolog i další indiánská jména. Pro kmen Ecejů v Peru je Ichahióshi, což se dá přeložit jako bílá opice, a nejnověji získal u Kofánů jméno Achoraja - stařešina rezavých vřešťanů.

Stal se legendou

Návrat mezi Kofány byl letos pro Zeleného obzvlášť významný. Setkal se při něm se svým dávným známým Alejandrem, který mimo jiné umí připravovat šamanský nápoj jagé, který má halucinogenní účinky. S Alajandrem má etnolog spojený i zážitek z roku 1972, jehož význam si prý tehdy neuvědomoval. Kofáni ho tehdy vyzvali, aby se zúčastnil čestného souboje. "To patří ke kultuře všech indiánů, získávají tím své charisma, postavení v kmeni, umožňuje jim to získat lepší manželku," vysvětlil Zelený. V té době byl prý akademickým mistrem republiky v judu a při souboji si s protivníkem poradil. "Mrsknul jsem s ním o zem a vyrazil mu dech. Byl jsem rád, že se mu nic nestalo," řekl.

Událost prý tehdy nepovažoval za zvlášť důležitou, ale když se ke Kofánům po více než čtyřiceti letech vrátil, ukázalo se, že díky ní si ho pamatují. "Chovali se ke mně vstřícně, vítali mě, malé děti o mně věděly," popsal etnolog. Až za nějakou dobu se dozvěděl pravdu od syna bílého misionáře, který v té oblasti žije. Mezi Indiány prý stal živou legendou, o jeho vítězství nad nejsilnějším mužem vesnice v roce 1972 si povídají dodnes. Jeho soupeřem byl tehdy právě Alejandro.

Když se s ním po mnoha letech zase loučil, zahrál mu Alejandro na bambusovou flétnu stejně jako před lety. "Tu flétnu mi potom dal. To jsou takové milé věci, co by chtěl člověk víc?" řekl Zelený.

Indiány je podle něj těžké pochopit a člověk k tomu musí dojít postupně. "Nic vám neříkají, musíte s nimi žít a na všechno přijít sám. Nemají potřebu vám nic vysvětlovat. Některé věci jsem se o nich dozvěděl až třeba za dvacet let a některé se třeba ještě dozvím," uvedl. Jeho další kniha má vyjít koncem září pod názvem Pokrokem k zániku.