Když farmář nepostříká setbu pesticidy, sežerou mu ji škůdci. Proto zemědělci na celém světě stříkají svá pole jako diví. Jenže co se s postřiky stane, když stečou do půdy?
Nebezpečí insekticidů se pokusili vyčíslit vědci z Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v německém Lipsku v čele s Alessiem Ippolitem. V časopise Environmental Pollution zveřejnili výsledky svého odhadu, nakolik insekticidy pronikají do světových povrchových vod. Tvrdí, že jich světoví zemědělci každý rok použijí čtyři miliony tun. V průměru vychází na hektar souše dávka 0,27 kilogramu těchto prostředků. V současnosti se insekticidy nejvíc používají v rozvojových zemích.
Jejich zákony neregulují aplikaci insekticidů jako právní normy v Evropě nebo v Americe. Rozvojové země mají přitom častěji problémy se zásobováním vodou a obvykle vlastní i méně vyspělé technologie na její čištění.
Vědci naprogramovali počítačový model globálního pesticidového znečištění. Používali data za satelitů i z meteorologických stanic. Podle výsledků modelu mají na pronikání insekticidů do povrchových vod největší vliv sklon terénu a srážky v místě, kde je farmáři používají.
