Japonští vědci zjistili, že klimatický jev známý jako El Niño má na rozdíl od dosavadních představ více pozitivních než negativních dopadů na zemědělství. Až třetina celosvětových osevních ploch z něj má užitek, naproti tomu špatný vliv má pouze na méně než čtvrtinu oblastí.
El Niño (španělsky Dítě) je nepravidelný jev, který se vyskytuje v rozmezí dvou až sedmi let. Voda v Tichém oceánu se v jeho důsledku v blízkosti rovníku nadměrně otepluje. To vyvolává v různých částech světa extrémní výkyvy počasí.
Jaký má fenomén vliv na zemědělství v jednotlivých regionech země, je již delší dobu známo, japonští vědci však nyní přišli s výsledky studie, při níž se zaměřili na globální dopady jevu. Vytvořili mapu světa, do níž zanesli vliv El Niña na sklizeň kukuřice, rýže, pšenice a sójových bobů mezi roky 1984 a 2004.
Negativní vliv měly události spojené s činností klimatického jevu na pěstování kukuřice na jihovýchodě USA, v Číně, v Africe a Indonésii. Také výnosy sójových bobů v Indii a částech Číny byly nižší. Naproti tomu v Brazílii a Argentině pomohl fenomén k vyšší sklizni kukuřice a podobné to bylo zhruba u 30 až 36 procent celosvětových osevních ploch.
Do roku 2050 stoupne podle studie celosvětová poptávka po obilninách a sóji o více než 100 procent ve srovnání s rokem 2005. Vzhledem k tomu musí růst světová produkce těchto plodin ročně zhruba o 2,2 až 2,4 procenta.
K dosažení tohoto cíle bude podle japonských vědců potřeba využít poznatky o dopadech klimatických změn způsobených fenoménem El Niño. Přizpůsobit by se mu mělo například datum výsevu nebo použitá odrůda plodin.
