Horniny, které v době vzniku Země před více než 4,5 miliardami let tvořily zemský plášť, se později dostaly na povrch a v přetavené podobě se zachovaly do dnešních časů. Geologové je odhalili na Baffinově ostrově na severu Kanady.
Plášť leží mezi zemskou kůrou a jádrem a představuje asi 84 procent objemu planety. Většina hornin, které tvořily zemský plášť na samém počátku existence Země a později se dostaly na povrch, se už dávno natolik proměnila, že původní materiál v ničem nepřipomínají.
Jedinou možností, jak původní plášť objevit, je studovat lávu. Ta si zachovává poměr izotopů původní horniny, která se vulkanickou činností roztavila. A protože geologové díky výzkumu meteoritů formovaných na počátku existence sluneční soustavy vědí, jaký poměr izotopů lze ve starých horninách očekávat, mají v ruce nástroj pro jejich hledání.
Lávy nacházející se na Baffinově ostrově mají přesně takový poměr izotopů helia, olova a neodymu, jaký teorie předpokládá. Zřejmě se tedy jedná o přetavené horniny, které tvořily zemský plášť v době, kdy planeta vznikla. Měření určila jejich stáří na 4,45 až 4,55 miliardy let.
Láva vznikla při velké vulkanické erupci před 62 miliony let. Materiál z pláště se tehdy zřejmě prodral na povrch a dodnes v sobě nese stopy pradávné minulosti. Informaci přineslo aktuální vydání časopisu Nature.
